V současné chvíli pozorujeme uvolňování opatření týkajících se koronaviru a vidíme, že případy nákazy opětovně mírně přibývají. Myslíte si, že vyhrál tlak byznysu nebo tlak na oživení ekonomiky nad strachem o zdraví?

Myslím si, že ta čísla nám ukazují jen část skutečnosti, a my teď nevíme, čeho je to důsledkem, jestli došlo k regionálnímu růstu případů, nebo k něčemu jinému. Například teď bylo poměrně hodně nových případů nákazy na Dole Darkov na Karvinsku. Je to složité, více se testuje, a společnosti, které začínají nabíhat do normálního provozního stavu, nechávají své zaměstnance testovat, a tak mohou daleko lépe odhalit pozitivní případy.

Mám pocit, že je v lidech vyvolaný příliš velký pocit strachu. Oni se bojí, protože jsou od začátku masírovaní médii. Když jsem si na počátku dubna pustil televizi, tak jsem neslyšel nic jiného než koronavirus. Jako kdyby se úplně zapomnělo i na další nemoci, jejichž léčení a odhalování bylo posunuto stranou.

Ne, že bych koronavirus podceňoval, jsem rád, že k opatřením došlo a podchytilo se šíření. Jaké to bude mít dopady na ekonomiku a na společnost, o tom se dnes můžeme jen bavit a říkat – ti to udělali dobře, a ti špatně. Ale jaké budou důsledky, to teprve uvidíme. Můžeme jenom odhadovat, ale odhadovat bez předchozí zkušenosti. Nepodloženě.

Ono se řekne – se to za čtrnáct dní rozeběhne a zase budou mít všichni peníze a tak dále. To ale není úplně pravda. Nejsou to jenom živnostníci, je to celý systém. Dnes zadlužujeme celý stát na spoustu let dopředu. Zadlužujeme naše děti a možná i vnoučata.

Takže si myslíte, že ten strach byl přehnaný?

Bylo to přehnané – a systémová opatření možná měla být jiná. Ten vir se nezačal šířit okamžitě všude, šířil se postupně. Pokud se podíváte do okolních států, tam neudělali tak razantní opatření, a smrtnost nebyla tak velká. Já nejsem odborník, ale z mého pohledu si myslím, že některé ty reakce přehnané byly. Lidé se nyní špatně vrací zpět do normálu.

Grafy nám ukazují, že je koronavirus na ústupu. Můžeme být rádi, že k tomu přispěla opatření, která vláda udělala. Kdyby se například nenosily roušky, tak to také mohlo být horší.

Přinesla tedy, podle vás, ta opatření spíše strach a stres, než že by pomohla?

Zřejmě nějaký vliv měla. Ale my to nevíme. Podívejte se na Itálii, kde to šílenství začalo a rapidně tam narostl počet nemocných. Slyšel jsem v rádiu, že tam zrovna otevřeli restaurace a bary. U nás to oproti nim bylo malé procento, ale přitom stále nosíme roušky, máme mnoho omezení... a děti místo toho, aby už dávno chodily do škol, tak jsou doma.