Korupce prostupuje Evropským parlamentem po desetiletí. Podle serveru Politico to ukazuje soubor dokumentů, k nimž se novináři dostali. Podle dokumentů, které publicisté pročítali dlouhou dobu, mezi přední plátce, kteří se snaží ovlivnit demokratické procesy, patří podle listin nejčastěji státy Katar, Maroko, Mauretánie. Ty byly ochotné utratit až 4 miliony euro.

„Skandál poprvé vyšel najevo přesně před rokem tento týden, kdy byli Panzeri, Giorgi a další klíčové postavy zatčeni v sérii dramatických razií zahrnujících pytle hotovosti a odporné příběhy o zahraničním vměšování do srdce demokracie EU. Mezi akce zaznamenané v dokumentech patří některé, které mají významný dopad na fungování Evropské unie – například plán na zrušení šesti parlamentních rezolucí odsuzujících porušování lidských práv v Kataru a práce na uzavření dohody o bezvízovém styku mezi Dauhá a EU,“ uvedl server Politico EU s tím, že viděl dokumenty, z nichž bylo zřejmé, že snahy o ovlivňování Evropského parlamentu probíhaly minimálně v letech 2018 až 2022.

„V rámci vyšetřování byli zatím zatčeni čtyři současní a bývalí europoslanci na základě předběžných obvinění z korupce, praní špinavých peněz a členství ve zločinecké organizaci. Mezi podezřelé patří Panzeri, Giorgi a Eva Kaili, Giorgiho partnerka a bruselská fanynka, která byla po vypuknutí skandálu sesazena z funkce místopředsedkyně parlamentu. Zatímco vyšetřovatelé mají podezření, že Panzeri a jeho síť manipulovali parlamentem jménem Kataru a dalších států, dokumenty naznačují, že se také pokoušeli využít nedostatečné znalosti zahraničních úředníků o demokracii v EU,“ informoval server s tím, že europoslanci sázeli také na to, že jejich partneři sedící s nimi u stolu vůbec netuší, jak přesně demokratické procesy v EU fungují.

Zmínění politici dosáhli mimo jiné toho, že zajistili, že Dauhá dosáhlo dohody o bezvízovém styku s EU. „Konečné hlasování o dohodě bylo od vypuknutí skandálu odloženo,“ doplnil server Politico.

„Jedna operace v roce 2021 byla například zaměřena na jmenování vysokého policejního úředníka ze Spojených arabských emirátů Nasera Al-Raisiho novým prezidentem Interpolu. Vztahy mezi Katarem a Spojenými arabskými emiráty, jeho sousedem v Perském zálivu, byly napjaté a diplomatické styky byly přerušeny v letech 2017 až 2021. Stejně jako mnoho tehdejších politiků a nevládních organizací, Panzeriho přítelkyně, poslankyně Maria Arena, naléhala na země EU, aby se postavily nominaci Al-Raisiho,“ pokračoval v popisu situace server.

Skupina poslanců se také zasadila o zmírnění kritiky Maroka za to, že v roce 2021 nechalo přes své hranice přejít tisíce migrantů. Marocký ministr zahraničí ale kategoricky popřel, že by se jeho země o něco takového pokoušela.

Server Brussels Times s odvoláním na další zdroje upozornil už v lednu roku 2023, kdy vyšlo najevo, že se Maroko pokoušelo ovlivnit postoj Evropského parlamentu. Bývalý europoslanec Pier Antonio Panzeri, který v instituci působil mezi lety 2004 až 2019, prý dlouhodobě bagatelizoval porušování lidských práv v Maroku. Podle serveru Panzerimu v jeho úsilí soustavně pomáhal jeho bývalý asistent Francesco Giorgi, současný poradce italského poslance Andrey Cozzolino (z levicové frakce S&D) a partner řecké europoslankyně Evy Kaili (S&D).