„Petra Pitharta si velmi vážím za jeho disidentskou minulost i za mnohé jeho politické počiny,“ zmínil úvodem Macháček například situaci kolem Škody Auto, kdy za Pithartovy vlády bylo zabráněno, aby šla do kuponové privatizace, či Pithartovu kariéru v Senátu. 

„Leccos mu i nešlo, třeba vyjednávání s Mečiarem, a osobně mne v poslední době zarážejí jeho výzvy k obchodnímu ochranářství Evropy před světem. Když je ale ten Pithartův projev všude a unisono tak vysoko hodnocen, dovolím si tu také s lecčím nesouhlasit,“ podotkl následně Macháček. Diskutabilní je podle něj například kritika toho, že politici akcentují především ekonomiku. „Co se tím přesně myslí? Je to taky práce, třeba? Lze obyčejným lidem vůbec vyčítat, že je především zajímá, aby měli práci, aby se do práce nějak dostali, aby za ni dostali slušně zaplaceno? Když mají v regionech lidé na krku spoustu nesmyslných exekucí, není to náhodou také ‚ekonomika‘? Minulé vlády se na lidi v menších městech, na venkově a v regionech dost vykašlaly,“ zmiňuje Macháček.

Macháček následně poukazuje i na to, že Pithart ve svém projevu smíchal obhajobu politiky a tradičních politických stran. „Na ČT24 Pithart divákům vysvětlil, že ‚politické divizi Agrofertu‘ nezbude nic jiného než vládnout s komunisty. Ano, to zní velice logicky. Majitel podniků, který na rozdíl od Kalouska nezvyšuje daně, bude vládnout s komunisty. Skutečnost je taková, že spolupráci s komunisty ‚nevyloučil‘ premiér Sobotka, kterému chtěl Pithart svým projevem dle vlastních slov pomoci,“ dodává Macháček.

„V následných rozhovorech se Petr Pithart podivuje nad tím, kolik lidí mu říká, jak byl jeho projev statečný. Souhlas – mluvit takto k ‚pražské kavárně‘ není nic vybočujícího: na Zemana a Babiše tu přece nadává skoro každý. O fous ‚odvážnější‘ by ale přece jen bylo, kdyby jejich jména zazněla. Odvážné by též asi bylo, kdyby Pithart takhle mluvil někde na venkově nebo v menším městě. Pokud by mu tam ale lidé rozuměli,“ uzavřel.