Úvodem vystoupila spolupracovnice iniciativy Češi pomáhají Marta Zaimlová, která potvrdila, že se rozhodla vstoupit do pomáhání dětským uprchlíkům a do spolupráce s organizací pro pomoc uprchlíkům. „Domnívám se, že naše společnost stojí na těch základech humanity,“ uvedla Zaimlová. Obdobně se o děti hlásí i Monika Le Fay z Prahy. 

Obě ženy už mají s péčí o malé cizince zkušenosti. Rodina Marty Zaimlové měla v hostitelské péči sedmnáctiletého Afghánce. „Byl to mládenec, který měl potřebu někoho tady mít, měl potřebu nějaké rodiny a my jsme byli rodina velká, měli jsme 4 děti a přišlo nám, že vlastně je to takový nějaký přirozený vývoj,“ uvedla Zaimlová. Monika Le Fay pak má dvě děti v pěstounské péči.

Podle iniciativy Češi pomáhají je u nás připraveno přijmout dětské uprchlíky z Řecka na dvě stovky rodin. Hlásí se už od loňského podzimu, kdy se toto téma v Česku otevřelo. Zhruba 20 rodin prošlo už i povinným školením. Jaroslav Miko z iniciativy je za tento zájem rád, považuje jej za velký úspěch.

K přijetí nezletilých uprchlíků bez doprovodu vyzval v září členské země Evropské unie i řecký ministr pro ochranu občanů. Ten v dopise adresovaném českému ministru vnitra Janu Hamáčkovi navrhl, aby Česko takto pomohlo 40 dětem. Česká veřejnost se o této výzvě dozvěděla ale až o 2 měsíce později. Ministr Hamáček na dopis odpověděl teprve minulou středu po kritice ze strany opozice a veřejnosti.

„Ten problém, o kterém hovoříme, se rozhodně netýká syrských sirotků ve věku do 10 let. Typický nezletilý bez doprovodu na řecké straně je chlapec ve věku 15 plus a velmi pravděpodobně ze dvou třetin občan Afghánistánu nebo Pákistánu. Já upozorňuji, že u takovýchto osob je případná integrace velmi komplikovaná,“ poznamenal k tomu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). 

Podle říjnových dat OSN je v Řecku téměř 5 000 nezletilých uprchlíků bez doprovodu. Z toho drtivá většina jsou chlapci. Dětí mladších 14 let je tam zhruba 370. Nejvíc dětských uprchlíků pochází z Afghánistánu a Pákistánu, necelá desetina je ze Sýrie. Zatímco ministr Hamáček řeší věk a národnost dětí, rodiny, které o malé uprchlíky projevily zájem, v tom problém nevidí.

„Neztrácí dítě hodnotu tím, že je z Afghánistánu. Neznamená to, že jenom syrské děti jsou ty správné děti. To je přece nesmysl. Takže pomoct jakémukoliv dítěti je důležité,“ poznamenala Zaimlová. „Prostě ty děti, to jsou pořád děti. Jako, tak co, tak mají iPhone nebo je jim 12 let, to znamená, že budou někde bydlet na ulici nebo ve stanu?“ dodala Le Fay.

Řecko čelí opět zvýšenému náporu uprchlíků. Eva Zahradníčková, která do tamních táborů jezdí už 4 roky jako dobrovolnice se odtamtud vrátila před týdnem. Podle ní je vidět, že se situace oproti loňsku zhoršila. „Vnímám velkou změnu v náladě těch lidí, protože přichází spoustu nových Kurdů, že jo, vzhledem k té vzniklé situaci, teda s Tureckem, v té invazi turecké, takže je tam velmi depresivní nálada. Nejenom ten boj o přežití holej, ale je tam naprostý zoufalství z toho, že nebude, kam se vrátit,“ uvedla Zahradníčková. Situaci v táboře Monia a jeho okolí popsal také Miko. „Vedle toho je další nelegální tábor, protože ty lidi už se tam prostě nevejdou, říká se mu džungle, a tam už děti spěj vyloženě v dírách, kde je vykopaná díra, jsou tam 4 klacky, nad tím igelit, v noci se přikrývají vlastně igelitem,“ uvedl. Dětský psychiatr Peter Pöthe, jenž byl rovněž na místě, dodal: „Mají noční můry, nespí, pokud jsou starší, tak jsou často znásilněné a v podstatě touží jenom… Pokud jako jde o nějakou pomoc, tak to chtějí jenom ty starší, třeba prášky na spaní a trpí posttraumatickou stresovou poruchou.“

Iniciativa Češi pomáhají spolu s dalšími organizacemi a některými opozičními politiky vyzvala tento týden vládu, aby 40 dětských uprchlíků přijala. Podpořil je i člen britské Sněmovny lordů Alf Dubs. Sám je jedním z takzvaných Wintonových dětí. „My určitě budeme solidární tím, že poskytneme nějaké finanční prostředky nebo nějakou pomoc, třeba našich policistů nebo armády, ale toto určitě není řešení,“ nechal se slyšet k problematice premiér Andrej Babiš (ANO).