V prvé řadě by měl Český rozhlas hledat vlastní témata, měl by být tahounem a ne jen přebírat zprávy z různých agentur. Podle Zavorala dnes nemá smysl honosit se tím, že nějaké médium někde bylo první, protože veřejný prostor je dost zahlcený, i nemediálními aktéry. Vlastní témata jsou důležitější než rychlost.

„A vyhlásil jsem nulový pardon aktivistické žurnalistice. Máme posluchači nabídnout širokou paletu názorů, nemoralizovat a nechat lidi vybrat. Nikoho nepoškozovat, nikomu nepomáhat. Když poslouchám některé kolegy na Plusu, nemohu se vyhnout dojmu, že už dopředu budu znát jejich názor. To mi říkají i někteří posluchači, někdy to potvrdí i analýza či monitoring vysílání. Když z moderátora cítíte, na jakou stranu se přikloní, je v případě média veřejné služby špatně, “ varoval v rozhovoru ředitel.

Celý rozhovor naleznete zde

Spolupracovníci Českého rozhlasu by si podle Zavorala měli hlídat i to, jak se vyjadřují na sociálních sítích. Posluchači to vidí a pak nějakému pracovníkovi mohou jen těžko věřit, že je v daném tématu nestranný a objektivní, když předtím na sociální síti jasně prezentoval svůj názor.

Neodmítám diskusi

„Chcete v rozhlasu vymýtit aktivistickou žurnalistiku. Jak to jde dohromady s činností jednoho z komentátorů Plusu Petra Žantovského v dryáčnických Parlamentních listech a v takzvané Asociaci nezávislých médií, která v základním dokumentu prohlašuje, že ‚cenzura, manipulace a působení zájmových skupin v českých veřejnoprávních médiích je všem lidem zabývajícími se kvalitou médií již známý fakt‘?“ zazněl následný dotaz.

Petr Žantovský musí podle Zavorala ctít stejná pravidla stejně jako jiní lidé spojení s Českým rozhlasem.

„Názor asociace ohledně veřejnoprávních médií v žádném případě nesdílím a považuji ho za absurdní, to ale neznamená, že budu tento názorový proud zcela ignorovat a budu odmítat jakoukoliv diskusi. Žijeme v pluralitní společnosti a já považuji za zcela legitimní se bavit s různými názorovými platformami, byť kritickými. Mým úkolem je naopak je přesvědčit, že Český rozhlas svou práci dělá dobře a plní odpovědně svou roli média veřejné služby. To se už ostatně myslím částečně podařilo, když Krameriovu cenu dostali právě dva novináři z Českého rozhlasu,“ podotkl ředitel.

Za svou účast na předávání Krameriovy ceny si Zavoral vysloužil kritiku od think-tanku Evropské hodnoty. Napomohl tím prý „českým konspirátorům“. Ředitel v této souvislosti znovu zopakoval, že nehodlá stavět bariéry mezi různými názorovými proudy. Žijeme v demokracii a Zavoral jako demokrat ctí právo každého občana říct svůj názor. Ani on sám se se svými názory netají.

V rozhovoru také mimo jiné zaznělo, že rozpočet veřejnoprávního rozhlasu je stále přibližně tentýž, ale požadavky odborů na růst mezd rostou. Aby mohli jedni dostat přidáno, musí být druzí propuštěni, nebo se musí hledat úspory v provozních nákladech. Taková je realita. Peníze chce ovšem získat i navýšením koncesionářských poplatků.

„Chci s politiky začít diskutovat na téma indexace rozhlasového poplatku, jeho automatického navyšování o inflaci. Jak se ovšem bavím napříč politickým spektrem, vůli k tomu moc nevidím. Naopak mám pocit, že budu muset mnohem razantněji vysvětlovat, proč je lepší financovat médium veřejné služby z poplatků od lidí než ze státního rozpočtu. Toto možná bude mnohem důležitější a dřívější téma než výše poplatku,“ prozradil.

Odmítl tak nápad prezidenta Miloše Zemana zestátnit Českou televizi. Systém koncesionářských poplatků podle Zavorala funguje a něco, co funguje, nemá smysl bořit. Platí, že nikdo není bez chyby, ale stávající systém považuje ředitel ČRo za dobrý.

„Nicméně jsem přesvědčen, že systém médií veřejné služby je v Česku funkční. Dokonce i systém výběru radních, i když má některé vady, není úplně nefunkční. Právě na pozadí oligarchizace některých médií je důvěryhodnost a nestrannost tím, co média veřejné služby pozitivně odlišuje. Nikdo není dokonalý, u nás i v televizi najdete chyby, ale v celkovém rámci my i Česká televize svou funkci plníme. Kdybychom ji neplnili, začali by se od nás odvracet posluchači, respektive diváci, a to by bylo kritické. Pokud bychom se tedy měli na něco zaměřit, pak na cizelování stávajícího, než na boření,“ zdůvodnil svůj pohled.