Szijjarto o víkendu před hlasováním maďarského parlamentu o ratifikaci finské žádosti o vstup do NATO uvedl, že západní kritika v otázkách práv a demokracie v Maďarsku brání ve spolupráci, zejména v otázkách NATO a Ruska. „Víte, když finští a švédští politici zpochybňují demokratickou povahu našeho politického systému, je to opravdu nepřijatelné,“ uvedl podle informací serveru euronews.com.

Švédsko a Finsko společně požádaly o vstup do Severoatlantické aliance loni po ruské invazi na Ukrajinu. Žádost musí podpořit všech třicet členů NATO, přičemž přijetí obou severských zemí doposud ratifikovalo 28 zemí.

„Jak od nás může Švédsko očekávat laskavosti, když tamní politici neustále a opakovaně šíří lži o Maďarsku?“ uvedl Szijjártó začátkem března po jednání se svým švédským protějškem Tobiasem Billströmem ve Stockholmu.

„Jak mohou Finsko a Švédsko očekávat rychlá a férová rozhodnutí, když jsme v posledním období slyšeli jen to, že v Maďarsku nepanuje demokracie, že v Maďarsku není zaručen právní stát, a tak dále,“ pronesl jindy Szijjártó podle informací serveru Euobserver.com.

Finská žádost o vstup do NATO byla nakonec maďarským parlamentem ratifikována začátkem týdne. Podle informací serveru euronews.com hlasovalo pro ratifikaci 182 zákonodárců a proti bylo jen 6.

V případě Finska tak zbývá pouze podpis Turecka, který by navíc podle posledních vyjádření turecké strany neměl být tak zásadním problémem. „Ve vztahu k Finsku nemáme žádný velký problém a stále zdůrazňujeme, že Švédsko by mělo podniknout konkrétní kroky,“ prohlásil v únoru turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu.

Problémy s ratifikací tak nyní má zejména Švédsko, které Turci kritizují za podporu kurdských organizací, které jsou označovány za teroristické. Podle maďarského ministra zahraničí Petera Szijjarta se navíc nedá očekávat ratifikace vstupu Švédska do NATO ani z maďarské strany.