„Konečně jsme se dočkali oficiálního zveřejnění smlouvy o dole Turów, bohužel ale až několik dní po tom, co ji Česká republika podepsala a rozhodla stáhnout žalobu na důl u Soudního dvoru EU. Mezi podmínkami další těžby bohužel nejsou žádné, které by těžbu významněji omezovaly či předcházely odtoku vody z českého území," uvedla Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace. „Čekat, že nějakým zázrakem začne fungovat těsnicí stěna, čemuž podle interních dokumentů nevěří ani těžební společnost PGE, je od českých ministrů a ministryň hodně naivní. Na dojednání nedostatečné dohody a stažení žaloby si proto budeme stěžovat Evropské komisi," sdělila aktivistka.

Krejčová dodala, že ve stížnosti má být i to, že česká vláda podle aktivistů nedodržela právo veřejnosti na informace a jednala v rozporu s evropskými směrnicemi na ochranu životního prostředí. „Pokud komise uzná body stížností za oprávněné, tak potom vede řízení se státem, kdy ho vyzve k nápravě situace," podotkla. Dodala, že členové Greenpeace situaci dál analyzují a chtějí také vyzvat komisi k podání žaloby na Polsko kvůli porušení evropských směrnic. Greenpeace a některé další organizace už dříve uvedly, že česká strana jednala v rozporu se zákony na ochranu životního prostředí. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) k tomu v pátek ČTK sdělila, že uzavřená dohoda není v rozporu s českým ani s evropským právem.

Krejčová sdělila, že česká vláda za 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) prodala Polsku právo obyvatel příhraničí na kvalitní život a zachovalé životní prostředí. Finanční kompenzace z Polska, na nichž se zástupci obou zemí dohodli, dorazily do Česka v pátek. Stalo se tak den poté, co smlouvu v Praze podepsali český premiér Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki.

Polsko podle uzavřené dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty. Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Obě země společně založí Fond malých projektů a budou do něj přispívat shodně 250 000 eur ročně (zhruba šest milionů korun) na regionální projekty pro zlepšení životního prostředí. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.

Obsah smlouvy kritizoval i Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. Také on zopakoval, že budovaná podzemní bariéra odtoku vody z českého pohraničí nezabrání. Uhelná je jednou z českých obcí, na kterou provoz dolu dopadá.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.