„Tehdy podobně jako dnes v zásadě selhala politická kultura,“ upozorňuje Budil. A připomíná úvahy italského filozofa a historika Giambattisty Vica žijícího na přelomu 17. a 18. století, podle něhož po selhání politické kultury existují tři možné cesty dalšího vývoje. Jednou z nich je „konec dějin“, další příchod barbarů, kteří omladí uvadající společnost, a třetí možnost představuje charismatický vůdce, jenž může společnost vyvést z krize. Takovými osobnostmi byli někteří pozdější římští císaři.

Pozor na provincionalismus

Podle Budila lze dnešní situaci srovnat s nějakým pozdně republikánským římským politikem, který nahromadil moc, ale nedokázal ji využít. Realitu ale ukáže až čas. Neobává se však nástupu nějakých totalitních hnutí, protože lidé už podle jeho názoru nevěří ani tomu, že lze tuto společnost obrodit. Profesor je také přesvědčen, že nás čeká doba nadvlády velkých obchodních společností, jakými kdysi byli např. Féničané.

Jednoznačně varoval také před uzavíráním společnosti okolnímu světu. Lidé musí cítit, že ve společnosti, ve které žijí, ale pokud žijí v zásadě „v jednobarevné“ společnosti, hrozí cesta k provincionalismu. V takovém prostředí pak nastupují spasitelé. Jakákoli pestrá společnost přitom nemusí být problémem, pokud se její členové dovolají zmíněné spravedlnosti.

Kompletní projev antropologa Ivo T. Budila