Schmarcz uvedl, že se nechce pouštět do vyčerpávající bilance. Spíše se podle svých slov soustředí na převládající pocity, které má z uplynulého roku. Napadají jej prý slova jako naděje, stagnace, rozčílení a únava. „Z faktického hlediska se nezměnilo nic. Vláda je stejná, trvá rozdělení společnosti. Ale nastartovala se či urychlila řada událostí, které jsou možná začátkem proměny,“ poznamenal.
Následně se rozepsal o problémech Andreje Babiše (ANO) s auditem Evropské komise a trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu. „Miloš Zeman nepřinesl zemi nic, je čím dál izolovanější na zámku v Lánech, odkud občas jedovatě podpoří Rusko a Čínu proti českým národním zájmům. Odtrženost od občanů podtrhl tím, že k 28. říjnu nepřednesl projev, 17. listopadu se neukázal vůbec a nakonec sdělil, že místo povinností hlavy státu má raději ‚pyžamové dny‘,“ podotkl Schmarcz.
Zkritizoval však také opozici, která podle něj jen pokračovala v zimním spánku. „Její práci tak v podstatě suplovala iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Ta dokázala dokonce dvakrát zaplnit pražskou Letnou a uspořádat řadu dalších velkých demonstrací proti vládě a Hradu. Stala se tak zdaleka největším protestním hnutím po listopadu 1989 a podle některých odhadů onu dobu počtem demonstrantů dokonce překonala. V části společnosti vzbudila naději, v té druhé odpor. Ale konce zatím nevidět…,“ dodal Schmarcz.
O Babišovi a jeho vládnutí pak píše jako o éře, která není žádnou ideovou hitparádou, ale kdy podle jeho slov bravurně zvládl základ řemesla. „Naplňuje představy svých voličů, které s ním mají spojené. Rozdává peníze, zejména seniorům, a brání návratu vlády pravice a vůbec tradičních stran. Díky konjunktuře také může říkat, že zlepšil stav ekonomiky a výběr daní,“ dodal.
Opozice je pak podle jeho slov v těžké situaci. „Středopravicové strany mají dohromady jen 46 poslanců (po odchodu dvou zákonodárců ODS). S Piráty nemohou příliš počítat, protože ti si hrají vlastní hru a na tradiční strany se dívají prakticky stejně jako Andrej Babiš. Někdy i hůř, protože si evidentně přejí, aby ‚zkorumpovaní dinosauři‘ vyhynuli a odkázali jim své voliče. Což je poněkud naivní představa, ale uplynulý rok ukázal, že v kajutě pirátského škuneru často vítězí chuť na kořist nad politickou profesionalitou,“ zmínil Schmarcz.
Lídři Milionu chvilek pro demokracii, kteří se programově nechtějí proměnit v politické hnutí, zkoušeli podle jeho slov všechno možné, jak opozici probrat. „Napřed pozvali její zástupce na demonstraci. Když zjistili, že to nezabralo, pokračovali bez nich a protestní hnutí rostlo. Jenomže opozice spala dál. Tak jí vyslali určité ultimátum, aby ‚do roka a do dne‘ něco předvedla,“ sdělil Schmarcz.
Závěrem zkonstatoval, že rok 2019 přinesl naději, že hodnotová politika nemusí mít v Česku definitivní utrum. „Rok 2019 z jedné strany potvrdil, že vládní garnitura je robustní, ale z druhé strany se ukazují trhliny. Moc zase začíná ležet na ulici, a pokud ji místo tradičních stran zase zvedne někdo jiný, čeká nás dlouhá éra chaosu a vlády nových protestních a populistických hnutí. Opozice by se neměla tolik zabývat tím, co udělá Babiš, ale tím, co nabídne sama,“ uzavřel.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef