Zemím EU se rok a půl poté, co Evropská komise předložila návrh rozpočtu, nepodařilo překonat neshody v názoru na celkovou výši i na objem peněz určených na jednotlivé priority. Německo a několik převážně severských zemí chce prosadit snížení rozpočtu z navrhovaných 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) na jedno procento HND. To se nelíbí zemím z východu unie včetně Česka, které chtějí vyšší rozpočet a usilují o co největší objem peněz do fondů soudržnosti.

„My tím, že bohatneme, tak samozřejmě dostaneme méně peněz, ale důležité je to, abychom dostali peníze, které my potřebujeme,“ zdůraznil Babiš. Návrh Evropské komise i současného finského předsednictví ale podle něj „vůbec neodráží realitu“. Pro Česko je důležité nejen to, kolik peněz se vyhradí na „tradiční politiky“, především kohezi, ale i podmínky, za jakých se budou moci peníze čerpat, zdůraznil premiér.

„Odmítáme návrh komise, která navrhuje výrazně zpřísnit finanční podmínky, zejména snížení evropské míry spolufinancování a předfinancování,“ pokračoval předseda české vlády. Podle něj by to mohlo mít dopady na konečné příjemce a národní rozpočty. „Bude to velký boj,“ dodal.

Babiš zdůraznil, že – stejně jako například dánská premiérka Mette Frederiksenová – dnes na summitu kritizoval i náklady na evropské struktury, které se mají podle něj zvýšit – navzdory tomu, že unii opouští Británie. „Měli bychom se snažit dosáhnout úspor,“ zdůraznil.

Čistí plátci v debatě o víceletém finančním rámci podle Babiše navrhovali, aby čtvrtina rozpočtu byla vyhrazena na boj s klimatickými změnami. „My samozřejmě chceme peníze na změnu klimatickou,“ zdůraznil premiér. Česko podle něj chce v této souvislosti bojovat se suchem, sázet stromy či prosazovat jadernou energetiku, nemůže si ale dovolit „ohrožovat náš průmysl a zaměstnanost našich lidí“.