„Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme," prohlásil Babiš poté, co se všechny státy EU s výjimkou Polska přihlásily ke zmíněnému ekologickému cíli. Při jeho splnění by v polovině století veškeré emise oxidu uhličitého v evropském bloku neutralizovala ekologická protiopatření.

Český premiér před odletem do Bruselu hovořil o tom, že Evropská rada by měla uznat jádro jako "čistý" energetický zdroj a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v ČR. Do závěrů summitu se ale dostala obecná formulace. „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu", zní pasáž prosazená Babišem.

Po zasedání unijních lídrů premiér uvedl, že takovéto znění mu stačí, ačkoli navrhoval i jiné varianty. „Jasně jsme řekli, že pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, tak to jádro tam musí být. To se povedlo," řekl novinářům. Dodal, že čelil silnému odporu dalších unijních lídrů a že byl "celý večer sám".

Odlišný pohled na výrobu elektřiny z jádra vyjádřili zejména šéfové vlád Rakouska a Lucemburska, podle nichž by se jaderná energetika neměla podporovat z unijních fondů. Babiš ale odmítl, že by něco takového při aktuální debatě požadoval. "To nikdy nebylo na stole," řekl.

Zároveň vyzdvihl návrh Evropské komise vyčlenit přibližně 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč) na podporu transformace EU v bezuhlíkové společenství. Tuto část "Evropské zelené dohody" představené ve středu šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou označil za "de facto" dílo ČR a Polska. Fond je podle Babiše potřebný proto, že například pro Česko budou náklady na dosažení uhlíkové neutrality vyšší než u jiných států EU.

Celkově bylo podle českého premiéra čtvrteční zasedání Evropské rady "o mnoho lepší než v minulosti". „Myslím si, že nová šéfka komise a nový šéf rady, ta spolupráce určitě bude podstatně lepší než v minulosti," uvedl. Vyzdvihl například detailní diskusi o nedávném summitu týkajícím se Ukrajiny.

Při odchodu ze sídla Evropské rady komentoval také vývoj v Británii, kde první odhad volebního výsledku naznačoval velký úspěch vládních konzervativců. „Vypadá to na drtivé vítězství (premiéra Borise) Johnsona. Takže pokud splní to, co říkal, tak brexit nastane koncem ledna příštího roku," uvedl. Takový výsledek by jej prý netěšil, protože Británie "pro nás byla spojenec ve vícero záležitostech".