„Asi si každý budeme už napořád pamatovat, kde jsme byli a co jsme dělali, když jsme se dozvěděli tu zprávu o úmrtí Karla Gotta,“ zahájil svou vzpomínku na Gotta předseda vlády. Když se tu zprávu dozvěděl sám, vracel se právě ze sázení stromů v Českém ráji. „Ten den všude hráli jeho písničky, poslouchal jsem je, dokud jsem nešel spát. Mimořádně pozdě. V jednu ráno. Moje nejoblíbenější je Lady Carneval a Srdce nehasnou, kterou nazpíval s Charlottou,“ prozradil.

I když prý věděl, že Mistr je na tom zdravotně špatně, nečekal jeho odchod tak rychle. „Měli jsme se o prázdninách potkat. Můj blízký přítel František, kterého si nesmírně vážím, organizoval soukromou oslavu narozenin Karla Gotta, byli jsme na ni pozvaní do Stanovic na Karlovarsku, ale bohužel jsem byl s rodinou na dovolené na Krétě. Domluvili jsme se, že po návratu půjdeme na společnou večeři, ale už to bohužel kvůli zdravotnímu stavu pana Gotta nebylo možné,“ dodal posmutněle.

Když se dozvěděl zprávu o jeho úmrtí, kontaktoval zpěvákovu manželku Ivanu Gottovou a zeptal se, jak může vláda rodině pomoct s organizací pohřbu. „Bylo jasné, že reakce lidí bude obrovská. Zasedla vláda a podmíněně jsme schválili státní pohřeb v případě, že bude rodina souhlasit. Museli jsme konat rychle. Zorganizovat pohřeb jednoho z nejslavnějších Čechů naší historie za pár dní nebude jednoduché. Paní Ivana Gottová si vybrala pohřeb se státními poctami a dala k tomu i oficiální vyjádření,“ objasnil, jak celá domluva ohledně pohřbu s rodinou probíhala.

„Karel Gott byl jedinečná, neopakovatelná osobnost. Ztělesněné dobro, vždy pozitivní, příjemný, v dobré náladě. Moc jsem si ho vážil. Jeho umění dokázalo spojovat lidi bez ohledu na věk, společenské postavení, víru, politické názory,“ nešetřil chválou a dodal, že se s Gottem znali asi deset let a měli plno společných známých, všechno to prý byli prima lidé.

Připomněl, že v pátek od 8:00 ráno do večera 22:00 se s Gottem budeme moct rozloučit v Paláci Žofín na Slovanském ostrově. V sobotu od 11:00 bude zádušní mše pro pozvané v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha a rozloučení se státními poctami, které se bude živě promítat na Hradčanském náměstí. „Myslím, že teprve v ten moment si naplno uvědomíme, každý z nás, a hlavně starší generace, že byl pan Karel Gott součástí našeho života. Přiznám se vám. Je mi až trochu divné vám teď psát svoje týdenní hlášení ve stínu úmrtí jedinečné osobnosti,“ dodal k této smutné události na závěr.

Poté se věnoval zdravotnictví. Vyjádřil názor, že kvalitních nemocnic je dost. V kontextu s tím pak nápad pana primátora Hřiba postavit další novou nemocnici je úplně nesmyslný. „Máme jich v Praze dost, ale potřebujeme je dát do pořádku, chybějí jim miliardy na investice. Už teď má Praha naprosto nejvyšší počet lůžek na obyvatele,“ zdůraznil s tím, že pro novou nemocnici by nebyl personál. „A k tomu ještě 45 procent všech akutních hospitalizací v Praze tvoří mimopražští, takže by zvýšení počtu akutních lůžek v hlavním městě ještě posílilo migraci z jiných částí republiky do Prahy,“ obává se premiér.

Lidé podle jeho názoru potřebují modernizaci většiny pražských nemocnic a stavbu moderního traumacentra. „Říkám to od začátku a zoufale neodborné výkřiky pražských Pirátů v médiích na tom nic nezmění. Myslím, že to ani normální člověk nemůže brát vážně. Jsou skoro rok ve vedení hlavního města a myslím, že každý, kdo tu žije, si názor už udělal,“ rýpl si.

Kromě toho se ve svém hlášení pochlubil také tím, že si připomněl studentská léta a znovu si vyzkoušel brigádničení. „Jeli jsme s Richardem Brabcem sázet stromky, takže jsme házeli lopatou, já, ministr Brabec a velvyslankyně Indie paní Narinder Chauhan,“ řekl a dodal, že pro sázení stromů je mnoho důvodů. „Strom je nejlepší přírodní klimatizace, vyrábí kyslík a naopak pohlcuje CO2. Strom je prostě úžasný organismus. Sázet stromy není žádný populismus, jak tvrdí někteří novináři, ale naopak je to životně důležité,“ doplnil.

Zmínil, že jako Česká republika jsme 7. nejlepší na světě v udržitelném rozvoji. „Na summitu udržitelného rozvoje OSN jsem vystoupil se závazkem, že vysadíme do roku 2025 let deset milionů stromů. Tenhle projekt by měl spojit všechny generace, celý národ. „Můžou se zapojit úplně všichni, ale bylo by skvělé, kdyby se ho zúčastnilo co nejvíc dětí a mladých lidí. Je výborné, že se zajímají o ochranu klimatu. Protože sázení stromů je velmi užitečný způsob, jak k této ochraně může každý z nás přispět,“ doplnil Babiš.

Závěrem se zastavil i uhelné komise, jež minulý týden podruhé jednala. Poradí vládě, kdy a za jakých podmínek můžeme definitivně odejít od uhlí. „Naše energetická budoucnost bude založená na kombinací jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Doba uhelná prostě končí, ale samozřejmě není v našich podmínkách absolutně reálné nahradit uhlí za několik let,“ uzavřel Babiš s tím, že mají jasný cíl vyplývající z politiky ochrany klimatu snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 procent. A i to bude znamenat revoluci skoro ve všech oblastech našeho života.