Matovič byl jmenován 21. března, kvůli epidemii koronaviru ale odložil zahraniční návštěvy stejně jako další evropští politici. S partnery včetně Babiše komunikoval Matovič dosud prostřednictvím videokonferencí. Je tradicí, že první cesta českých a slovenských premiérů vede do země, se kterou je pojí společná československá historie.

Ve středu odpoledne Matovč navštíví i Poslaneckou sněmovnu a Senát, kde ho přijmou šéfové komor Radek Vondráček (ANO) a Miloš Vystrčil (ODS).

Předsedu protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Matoviče jmenovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová do čela nové slovenské vlády tři týdny po parlamentních volbách. Čtyřčlenná koalice pod vedením OLaNO tak v druhé polovině března nastoupila do úřadu v době rozšíření koronaviru, kvůli němuž Slovensko zavedlo řadu omezení. Matovič se na Slovensku řadí k zastáncům spíše opatrnějšího přístupu k uvolňování karanténních opatření. O společném postupu při otevírání hranic jednal s Babišem naposled v pondělí. Dohodli se na omezeném režimu bez nutnosti testů a karantény pro výjezdy na dva dny, který platí od středy.

Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy poskytnout členským zemím unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů. Babiš nesouhlasí s přerozdělovacím klíčem. Zásadně odmítá například to, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. ČR by měla z mimořádného balíku 750 miliard eur dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).

O záležitosti chce mluvit s Matovičem, ale také 11. června na setkání států V4 v Brně.