Rekordmanem v Evropě ve vládnutí v demisi je bývalý belgický premiér Yves Leterme. Ten byl premiérem nejprve několik měsíců v roce 2008 a poté od listopadu 2009. V dubnu 2010 ale jeho vláda podala demisi kvůli jazykovým sporům mezi Vlámy a Valony a politická krize tehdy oživila dohady o udržitelnosti Belgie jako jednotného státu. V červnu 2010 se konaly předčasné volby, ale země se poté na rok a půl ocitla v bezvládí. Správa země byla v rukou kabinetu v demisi premiéra Yvese Leterma a až do prosinci 2011, kdy složila přísahu nová vláda. Leterme tak vládl v demisi 589 dní.

Nizozemský premiér Mark Rutte podal demisi své menšinové vlády 23. dubna 2012 po krachu jednání o rozpočtových škrtech menšinového kabinetu s krajní pravicí. Nová vláda, opět pod vedením Rutteho, která vznikla díky koaliční dohodě mezi liberální Lidovou stranou pro svobodu a demokracii a středolevou Stranou práce (PvDA), složila přísahu 5. listopadu. Rutteho strana vyhrála zářijové parlamentní volby a její předseda se tak stal jedním z nemnoha evropských lídrů, kteří dokázali v době hospodářské krize obhájit svůj post.

Kabinet Jiřího Rusnoka podal demisi 13. srpna 2013, šest dní poté, co mu Sněmovna nevyjádřila důvěru. Prezident Miloš Zeman pak už žádného dalšího premiéra až do předčasných voleb v říjnu 2013 nejmenoval. Nového premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) prezident jmenoval 17. ledna 2014, celý kabinet 29. ledna.