„Bezmála 50 milionů korun pro Kostelecké uzeniny, 65 milionů pro mlékárnu Olma, 53 milionů pro Vodňanskou drůbež, přes 37 milionů pro Kmotra – Masnu Kroměříž. Dohromady 205 milionů korun z celkové miliardy na vývoj nových produktů a technologií poberou čtyři Babišovy potravinářské firmy. Dotyk to zjistil z přehledu schválených projektů, zveřejněných Státním zemědělským intervenčním fondem,“ lze se dočíst na serveru.

Jedná se o peníze určené především na rozvoj venkova. V Českém, prostředí se tedy venkovem zřejmě myslí Andrej Babiš a jeho firmy. Je to zajímavá zpráva, když si uvědomíme, že resort zemědělství řídí místopředseda lidovců Marian Jurečka. Babišovi se podařilo získat i další peníze z oboru lesnictví. Je přitom třeba zdůraznit, že nejde o klasické dotace na hektar pro každého zemědělce, kterými se šéf státní kasy a majitel Agrofertu rád ohání.   

Celý článek najdete zde

„Investice do prasečáků a velkokapacitních hal pro kuřata uskutečňují zemědělské dcery Agrofertu za vydatné pomoci evropských a českých daňových poplatníků. Ministr Jurečka v souladu se zájmy Andreje Babiše, druhého nejbohatšího Čecha, směřuje obrovské sumy veřejných peněz do živočišné výroby. Díky tomu Babišovy zemědělské podniky jen z prvního kola Programu rozvoje venkova, odstartovaného loni na podzim, uhrály 316 milionů korun,“ popisuje v popisu situace server.

Právě tohle měl možná Babiš na mysli, když na billboardy nechal psát heslo, že bude líp a že chce lepší Česko. Jen jaksi zapomněl doplnit, že líp bude jeho firmám.

Ve světle těchto informací se jeví jasnější snaha Senátu pozdržet platnost zákona nazývaného „lex Babiš“, jenž by současnému ministrovi financí a možnému příštímu premiérovi zatarasil cestu k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Otázka je, jak to nakonec dopadne, protože senátorka Zdeňka Hamousová zvolená právě za Babišovo hnutí by ráda prosadila, aby se tzv. „lex Babiš“ na Babiše nikdy nevztahoval.