Pavel Bělobrádek vyzdvihl Luxovy názory a prosazování hodnot v politice, stále nám prý může být příkladem. „Přitom to nebyl ani génius, ani světec. Měl lidské chyby, jako každý z nás,“ dodává.

„Občas jeho rozhodnutí nebyla správná. Jsem však přesvědčen, aniž bych ho kdykoli viděl naživo, že vždy dělal vše s přesvědčením, že koná službu bližním, koná dobro a odvrací zlo, popřípadě větší zlo. Nikdy nechtěl, aby se z něj stala jakási relikvie, uctívaná ikona. Všem nám ale vždy může být příkladem, zrcadlem a inspirací pro naše konání a přemýšlení. Jak by to udělal on, v naší době? Měl by jiné řešení? Často takto přemýšlím,“ píše místopředseda vlády.

Celý článek Pavla Bělobrádka ZDE.

S odchodem Josefa Luxe podle Bělobrádka mnohé ztratila i česká politika. „Předseda KDU-ČSL byl totiž asi nejvýraznějším politikem, který oponoval tehdejší tendenci redukovat společnost na ekonomické veličiny. Jeho věta `Život kolem nás není možné vtěsnat jenom do ekonomických kategorií` možná poněkud zanikla v ruchu budování kapitalismu. To jí však nic neubírá na pravdivosti. Ani po letech. A zejména po letech.“ Josef Lux ale podle Bělobrádka nepopíral potřebu ekonomických reforem. „Jen upozorňoval na nutnost doplnit k nim další, hodnotový rozměr.“

I strany jsou součástí občanské společnosti a mohou být nositelkami mravních hodnot

„Tenkrát byl možná pro mnohé otravný kverulant. Ale jen díky němu mají dnes ti, kteří zastávají názor, že politika stojí primárně na hodnotách a ne na ekonomice, na co navazovat. Myslím, že to je i cesta k rehabilitaci stranické politiky a zastupitelské demokracie v očích občanů,“ dodává současný šéf lidovců.

„Důležitější než něco mít je pro lidi v něco věřit, protože pak se neobávají budoucnosti. Když občané vědí, že mají kromě svobody zaručeny také spravedlnost a solidaritu, že společnost vytváří podmínky pro výchovu dětí a podporuje rodinu, že zákony a tržní chování vycházejí z obecně sdílené morálky, že lidskost a pochopení pro jejich problémy váží víc než byrokratické formulky a technokratická dokonalost, pak jsou - jedním slovem – šťastnější,“ uvažuje ve svém článku Bělobrádek.

„Josef Lux už bohužel nemůže toto vše říkat. Je naší povinností říkat to za něj. Je naší povinností ukázat, že i strany jsou součástí občanské společnosti a mohou a mají být nositelkami mravních hodnot. Tím nejlépe uctíme jeho odkaz.“