Podle ministryně Langšádlové má české předsednictví v Radě EU skvělou příležitost, jak zlepšit současný stav ve vědě, výzkumu a inovacích. Eurounijní věda a výzkum ve srovnání se světem podle Bobošíkové značně zaostává. Z údajů Světové banky vyplývá, že pokud jde o vědu, výzkum a inovace z hlediska patentů, je na tom zdaleka nejlépe Čína. Ve srovnání se všemi zeměmi EU bylo v roce 2020 v Číně podáno 16x více patentů,“ uvádí moderátorka.

Ambice Langšádlové se z tohoto pohledu jeví nereálné: „Z hlediska podaných patentů je na tom EU od roku 2005 dodnes úplně nejhůře. Co myslíte, udělá s tím něco předsedající Česká republika s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou?“ pozastavuje se Bobošíková.

Bobošíková se rozhodla zapátrat, co s upadající eurounijní vědou bude dělat Česká republika jako předsedající země EU. Na webových stránkách ministryně Langšádlové byla k dohledání informace, že v listopadu 2022 se v rámci českého předsednictví v Radě EU uskuteční další konference. Ta se bude zabývat problémem genderového násilí ve vysokoškolském vzdělávání a výzkumu včetně sexuálního obtěžování. „Co myslíte, zamíří pak graf eurounijních patentů strmě vzhůru? Bude v Evropě více výzkumu a inovací?“ tázala se moderátorka.

Jak v souvislosti s tím upozorňuje, ministryně Langšádlová má na svých stránkách také metodiku, jak čelit genderové diskriminaci: „Dozvíte se třeba, jak vytvářet férové pracoviště ve výzkumu nebo jak používat genderově senzitivní jazyk,“ uvádí Bobošíková.

Zcela zvláštní pozornost členka vlády věnuje pak mužům výzkumníkům, její ministerský web jim dává tipy, jak bojovat proti genderové diskriminaci ve vědě, Bobošíková zmiňuje ty nejzajímavější. „A to je něco! Ve dvaceti tipech pro muže se zde dozvíme, že muži nemají přerušovat svou kolegyni, když mluví. Mají udělat zápis ze setkání nebo uvařit kávu. A pokud chodí s kolegy na drink, přizvat také ženy.

Navíc se vědci mají ujistit, že mají doma férovou domácnost. Což znamená, že se vědci mají o domácí práce podělit se svou manželkou rovným dílem,“ popisuje Bobošíková.

„Dále se muži vědci mají podle ministryně Langšádlové informovat o tom, co je to ‚benevolentní sexismus‘, co je to ‚mansplaining‘, a mají se seznámit s ‚argumentem špatného tónu‘,“ uvádí, že u prvních dvou termínů odkazuje Langšádlová na web amerického časopisu, problém je, že je určen pro lidi narozené v letech 1980–1996. „Nedopouští se ministryně ageismu, kdy odkazuje na web určený pouze pro jednu věkovou skupinu? Co na lidskoprávní organizace, neziskovky, feministky? Kupodivu všichni mlčí,“ pokračuje Bobošíková.

A pokud by se vědci chtěli dozvědět, co je to zmíněný „argument špatného tónu“, web ministryně TOP 09 odkazuje na Wikipedii vyhrazenou feminismu v odborných skupinách.

„Co myslíte? Zvrátí Fialova vláda v čele EU spolu s ministryní Langšádlovou pokulhávající eurounijní vědy a výzkum za Spojenými státy, Japonskem a Čínou? Obávám se, že ne,“ dodává Jana Bobošíková závěrem.