Vlastimil Veselý v komentáři, který zveřejnil na svém webu, zabývá problémy spojenými s evropskou migrací, hlavně aktuální situací v Evropě a především podrobnostem kolem migračního paktu EU, jehož nařízení o kvótách ministr Rakušan za ČR podpořil.

Hned na úvod uvádí, že masová migrace je podle něj největší bezpečnostní hrozba pro Evropu.

„Pokud se podíváme po Evropě, migrace se opět stává v řadě zemí politickým tématem číslo jedna, které rozhoduje volby. Příklady najdeme ve Švédsku, na Slovensku a za poslední volební víkend i v Německu. Švédsko zažívá nárůst válek islamistických gangů, jež doprovázejí bombové útoky. Pokud minulý rok policie zaznamenala 90 explozí a 101 pokusů o ně, letos jich bylo přes 100 jen do poloviny září. Není divu, že v celé EU posilují protiimigrační strany.“

Dále reaguje Veselý na teroristický útok na izraelské civilisty poblíž Gazy a výzvu zakladatele Hamásu, který volá po útocích na Židy a křesťany. Podle něj se Evropa ocitá před nejvýznamnější bezpečnostní hrozbou poslední doby.

S tím souvisí i aktuální nápor migrantů, když se počet žadatelů o azyl v první polovině roku v EU, Norsku a Švýcarsku meziročně zvýšil o 28 % na zhruba 519 000.

„Podle současných tendencí by mohl počet žadatelů do konce roku překročit milion. Nejčastěji žádali o azyl Syřané, Afghánci, Venezuelané, Turci a Kolumbijci, na které připadá dohromady 44 % žádostí. Nejvíce žádostí bylo podáno v Německu – 30 % z celkového počtu. Následují Španělsko se 17 % a Francie s 16 %. Přibližně 41 % žádostí o azyl v první instanci bylo vyřízeno kladně. Kromě toho zhruba 4 miliony Ukrajinců využívají v EU dočasné ochrany,“ píše Veselý s tím, že EU nechce členským zemím dovolit bránit svoje hranice.

„Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová nedávno představila plán na omezení migrace, který stále zahrnuje distribuci migrantů do členských států (není dobrovolná, protože za nepřijetí hrozí drastické sankce) a zavedení bezpečných cest pro potřebné.“

Na druhé straně se tam podle Veselého poprvé objevuje „opatření k omezení používání plavidel, která nejsou způsobilá k plavbě, zakročení proti dodavatelským řetězcům a logistice převaděčů a zneškodnění zabavených lodí a člunů“, tedy fyzická obrana proti přistání člunů v Evropě, jejíž součástí má být i potápění lodí (samozřejmě bez posádky).

„Takový byl původně i plán italské premiérky Meloniové,“ dodává autor a zakládající člen SOSP s tím, že za tím vidí zatím jen slova a na konkrétní realizaci si budeme muset počkat.

„A kdo ví, zda k ní vůbec dojde. Včera bylo pozdě. Proto členské země přistupují k vlastním opatřením na ochranu vlastních hranic. A to se Bruselu nelíbí.“

Dále Vlastimil Veselý v této souvislosti zmiňuje novináře Ondřeje Šmigola, který ve svém textu pro Echo24 připomíná, že dva evropští politici se už pokusili vzít migrační politiku do vlastních rukou a od té doby mají opletačky se soudy.

Jde o Mattea Salviniho, nynějšího italského vicepremiéra, který byl v letech 2018–2019 ministrem vnitra a zakázal lodím s ilegálními migranty kotvit v italských přístavech. Za toto rozhodnutí s ním probíhá již druhý soud, v němž je obviněn z „únosu“ migrantů.

„Neuvěřitelné? Realita aktivistického soudnictví v EU,“ komentuje to Veselý.

Další podobně postiženou političkou je bývalá dánská ministryně pro imigraci Inger Støjbergová.

Ta protlačila v roce 2015 zákon umožňující migrantům zabavit majetek do výše nákladů, které na jejich přijetí Dánsko vynakládá. Vydala také nařízení rozdělovat páry v azylových centrech, pokud jeden z nich je nezletilý. To podle vyšetřovací komise odporovalo Úmluvě o právech dítěte a Evropské úmluvě o lidských právech. Dánský parlament ji vyloučil a soud odsoudil nepodmíněně k 60 dnům vězení.

„Ne, takhle nevypadá snaha bránit Evropu před ilegální masovou migrací a ohrožením národní bezpečnosti,“ dodává k tomu Veselý a odkazuje se na českého europoslance Ivana Davida.

Podle něj „si EU klade za cíl sama převzít úlohu převaděčů pomocí štědře financovaných neziskovek, a tím zlevnit a zatraktivnit migraci, což nutně povede k jejímu obrovskému zesílení. Současně úporně brání představitelům členských států umožnit vlastní rozhodnutí, kdo může vstoupit do jejich země“.

V dalším textu se Vlastimil veselý věnuje tzv. Migračnímu paktu EU.

„Robert Kotzian, kterého jsem hojně citoval v minulém vydání, vysvětluje, že migrační pakt EU není jen jeden právní předpis, ale skupina pěti nařízení EU, která se postupně projednávají,“ píše s tím, že to hlavní, pro které ministr Rakušan za ČR hlasoval, přišlo na řadu začátkem června.

„To druhé nejzávažnější nařízení se na Radě EU projednávalo koncem července. Jeho podstatou je zejména to, jak bude migrace v EU řízena v době velkých migračních vln. Tentokrát hlasoval Vít Rakušan proti. Možná proto, že proti bylo také Německo. Každopádně náš ministr od počátku věděl, jaká nařízení jsou ve hře a o čem se hlasuje. Třeba proto, že to česká vláda sama navrhla během loňského předsednictví EU,“ vysvětluje Veselý pozadí celého příběhu Rakušanova hlasování o Migračním paktu.