Podle již potvrzených zpráv měl volkswagen, který řídil Buonanno, narazit do mercedesu, který stál v nouzovém pruhu v kvůli technické závadě. Člen Ligy severu zemřel téměř okamžitě.

Doposud není jasné, proč Buonannovo auto sjelo do nouzového pruhu a narazilo do odstaveného automobilu. Spekuluje se, že ztratil kontrolu nad vozem z důvodu náhlé nevolnosti. V té době byla navíc silně snížená viditelnost kvůli dešti. Přesné příčiny poslancovy tragické smrti budou určeny pitvou, která byla již nařízena. V autě s ním byla i jeho manželka, která byla se zlomeninou klíční kosti a různými pohmožděninami převezena do nemocnice v Busto Arsizio. Ta vypověděla, že v momentě neštěstí spala a tak si vůbec ničeho nevšimla.

Zraněný byl při nehodě i hoteliér Alberto Cetti, který seděl ve svém voze s píchnutou pneumatikou v odstaveném pruhu a do kterého Buonanno narazil. Na místě byly ještě 2 nezraněné osoby, angličtí turisté, které vezl pan Cetti na letiště, ale kteří s ním v momentě kolize ve voze neseděli, nebot´ čekali na žádost hoteliéra za svodidlem. Cetti zavolal bratrovi do hotelu, aby mu zajistil asistenční službu. Dále vypověděl, že asi po půl minutě, co znovu nasedl do svého automobilu, ucítil prudký náraz, nic dalšího si nevybavuje.

Vyšetřování se bude snažit objasnit, proč Buonannovo auto sjelo do nouzového pruhu a narazilo do odstaveného automobilu. V souvislosti se smrtí populárního a k EU nepříliš vstřícného europoslance se totiž okamžitě objevily nejrůznější konspirační teorie.

Gianluca Buonanno měl za sebou dlouhou politickou kariéru, která začala v Italském sociálním hnutí - Národní pravici v letech 1982-1995. Následovala Národní aliance do roku 2002. V té době byl zvolen jako starosta ve městečku Serravalle Sesia, kde působil dvě volební období. Dále byl v letech 1995 až 2009 ve funkci okresního poradce v provincii Vercelli. V roce 2002 vstoupil do Ligy severu a ve stejném roce byl zvolen starostou ve Varallo; v této funkci setrval dvě funkční období. Od roku 2008 do roku 2014 působil ve funkci poslance za Ligy severu. V roce 2010 byl zvolen jako člen regionální rady a v roce 2014 vstoupil do Evropského parlamentu. Ve stejném roce byl zvolen starostou ve svém rodném městě Borgosesia. Buonanno oslavil před necelým měsícem, 15. května, padesáté narozeniny. Při té příležitosti publikoval na svém facebookovém profilu tento status: „JÁ MILUJI VŠECHNY: Někoho mám rád ve své blízkosti. Jiným se rád vyhnu. Někoho bych rád nakopal do zadku. Ale prakticky žiju láskou.“

Gianluca Buonanno byl dobře známým pro svá provokativní gesta. Jedno z nejznámějších učinil ještě jako poslanec italského parlamentu 1. dubna 2014, kdy na protest proti způsobu řízení imigrační krize vládou mávál ve sněmovně rybou.

„Zjistil jsem, že dnes je prvního dubna, a myslel jsem si, že to byl (aprílový) žertík, co vláda a další většina chtějí udělat. Ale pak jsem včera slyšel předsedkyni Poslanecké sněmovny, jak srovnávala ilegální přistěhovalce s turisty, kteří sem jezdí do pětihvězdičkových hotelů. Ona vůbec nemyslí na důchodce, kteří přežívají na ančovičkách či sardinkách,“ zvolal Buonanno. Načež vytáhl zpod poslanecké lavice opravdickou rybu, začal s ní třást ve vzduchu a přitom pokračoval: „Tak jsem si myslel, že je správné, aby tady prvního dubna byla tato ryba (v Itálii je ryba symbol aprílových žertíků – pozn. PL). Patří předsedkyni Poslanecké sněmovny, která jí větší ryby než ostatní a ještě poučuje naše důchodce a naše nezaměstnané,“ poznamenal, načež opustil řečniště se zvoláním „Vláda by se měla stydět“. Toto gesto jej tehdy stálo desetidenní vyloučení ze sněmovny a pokutu 2600 eur.

O několik měsíců dříve, v prosinci 2013, měl v parlamentu projev o úsporných opatřeních. V závěru svého vystoupení Gianluca Buonanno vytáhl kartónové vidle. Předsedkyně Poslanecké sněmovny povolala personál, aby mu rekvizitu odebral.

V první den svého působení v europarlamentu se pak dostavil na plenarní schůzi ve Štrasburku v burce. V projevu pak řekl: „Evropská unie se stará o Burundi a to v momentě, kdy jsou židé v Evropě ohroženi a nuceni se skrývat před hrozbami nového Hitlera, který přichází z pouštního písku! Hanba!!! Islám je hrozba a lidé mají strach. Není snad důležitější chránit židy a svobodu křesťanství v Evropě?“ uvedl se ostatním europoslancům.

V březnu 2015 pak odjel na vlastní náklady do Libye. Prohlásil, že chce osobně zkontrolovat stav této země postižené násilnými střety… V září téhož roku europoslanec z Ligy severu Evropskému parlamentu narušoval projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Buonanno si nejprve nasadil masku Angely Merkelové, a poté Junckera rozhodil tím, že mu šel coby německá kancléřka podat ruku. Předseda europarlamentu Martin Schulz se přitom nervózně škrábal na pleši a zjevně nevěděl, co dělat. 6 října 2015 pak Buonanno na dalším zasedání europarlamentu dorazil v triku s fotografií Angely Merkelové, která měla namalované fousky jako Hitler. Za tento kousek dostal Buonanno pokutu 3060 eur.

Ještě 11. května 2016 europoslanec Buonanno přímo na jednání křičel na řeckého eurokomisaře pro migraci: „Pochopte už konečně, že je tu plno lidí, kteří přijíždějí a nemají na to právo. Už toho máme plné zuby. Pouze 5 % z nich jsou uprchlíci a ostatní sem přijíždějí jenom proto, abychom je živili. Italové jsou znechuceni, nikoho z těch lidí nechceme. A to samé platí pro Řecko,“ dodal.

Za své názory často čelil kritice. Již v dubnu 2015 europoslanec našel na svém autě kartonového panáka, který připomínal oběšence. Byl na něm nápis: „Fašisto, jsme zde.“ O dva měsíce později pak našel Gianluca Buonanno dalšího kartonového panáka – oběšence, tentokrát na rodinné hrobce. Bylo na něm špatnou italštinou napsáno „Rasisto, zabijeme tě: a ani mrtvý nebudeš v bezpečí.“ Je proto pochopitelné, že se po jeho smrti okamžitě objevila řada konspiračních teorií.

„Všichni, kdo ho znali, jsou otřeseni touto tragickou událostí. Opustil nás opravdový patriot. Když si pomyslím, že 22. března 2016 přežil útoky, které postihly město Brusel. Shodou okolností nebyl v tu dobu na letišti, protože si z pracovních důvodů změnil let na pozdější hodinu a tím si tedy zachránil nevědomě svůj život... Velmi nás tenkrát dojal jeho telefonát do televize, kde plakal, protože si uvědomil, že by mohl být již mrtev. Gianluca miloval život a slušné lidi kolem sebe, a lidé milovali jeho. Byl to loajální a čestný člověk. Často pomáhal potřebným ze svých vlastních prostředků,“ řekla k tomu ParlamentnímListům.cz čecho-italka Monika Pilloni.

„Nikdy nezapomenu, když jsem ho poprvé potkala po jedné manifestaci Ligy severu. Měla jsem tu čest mu stisknout ruku a ještě si s ním popovídat,“ dodává Monika Pilloni.