V úterý se v Evropském parlamentu řešila otázka vytvoření Evropské obranné unie. Členové parlamentu přišli s návrhem na vyčlenění 2 % z HDP jednotlivých členských států, které by byly použity na zformování mezinárodních vojsk a vytvoření evropského generálního štábu. Evropské unii by to umožnilo vojensky zasahovat tam, kde se NATO angažovat nehodlá.

„Naše Unie není v současném stavu schopná čelit vojenským výzvám. V posledních třiceti letech většina členských států své obranné rozpočty postupně snižovala, což vedlo ke snižování obranyschopnosti. Z tohoto důvodu je Evropská unie nucena spoléhat na vojenskou obranu ze strany Severoatlantické aliance,“ uvedl v pondělí zpravodaj z Evropského parlamentu a bývalý ministr zahraničí Estonska Urmas Paet. „Čas na vytvoření společné evropské obranné politiky již nastal,“ dodal tvůrce návrhu.

Paet svůj plán odůvodnil slovy, že se Evropa v současné době nachází ve velmi složité bezpečnostní situaci, která se rok od roku zhoršuje, a to zejména kvůli nárůstu terorismu, hybridních a kybernetických útoků a energetické závislosti. „S těmito problémy se členské státy samy vyrovnat nedokážou,“ uvádí se v rezoluci o Evropské obranné unii, která byla v úterý schválena v poměru 369 proti 255 hlasům.

Rezoluce žádá Evropskou radu, aby se ujala programu na vytvoření „společné unijní obranné politiky a poskytla potřebné finanční zdroje k implementaci plánu“, píše se na stránkách Evropského parlamentu.

Členové Evropského parlamentu, kteří se postavili za přijetí návrhu, zdůrazňují, že jakákoli nově vytvořená evropská vojenská struktura musí plně spolupracovat se Severoatlantickou aliancí. „Nicméně EU by měla být zároveň schopná jednat nezávisle v případech, kdy se NATO nebude ochotné ujmout vedení.“

Přestože schválená rezoluce Evropským parlamentem není legálně závazná, její odhlasování poukazuje na dostatečnou podporu, kterou myšlenka na vytvoření vlastní obranné politiky a s ní i hlubší evropské integrace má u evropských politiků.

Plán byl původně navržen již v září letošního roku zástupci Francie a Německa, nicméně narazil na argumenty mnohých oponentů, kteří se obávali toho, že nová Evropská obranná unie by představovala hrozbu pro zachování současné podoby NATO.

Jedním z nejhlasitějších odpůrců v době návrhu tohoto plánu byl tiskový mluvčí pro obranu evropských konzervativců Geoffrey Van Orden.

„Nemůžete přece vzít požadavky NATO (2 % z HDP) a přičlenit je projektu Evropské unie. Ty požadavky na členské státy, a evropské spojence USA, musíte oddělit od požadavků NATO,“ sdělil Van Orden britskému listu The Independent.

Člen Evropského parlamentu Petr Mach se k návrhu vyjádřil následovně: „Evropský parlament dnes odhlasoval plán na vytvoření evropské armády. Proti byli: Svobodní, ODS, komunisté a jediný Keller z ČSSD. Pro byli: ANO, TOP 09, lidovci a ČSSD.“ ‚EP vyzývá Evropskou radu, aby se ujala vedoucí úlohy při postupném vytváření společné evropské obranné politiky a poskytla dodatečné finanční zdroje, které zajistí její provedení, s cílem jejího zavedení v rámci příštího víceletého politického a finančního rámce EU.‘ Víme, že nás budou dál přehlasovávat, a že řešením je #czexit.“

Boj s ruskou a islámskou propagandou

Dalším bodem na programu jednání Evropského parlamentu bylo téma on-line propagandy šířené teroristickými skupinami a zeměmi jako Rusko, které mají v úmyslu „rozdělit Evropu“.

Členové Evropského parlamentu v rámci úterního zasedání hovořili o nutnosti zavedení silných protiopatření a širší spolupráci mezi jednotlivými členskými státy. „Musíme investovat mnohem více finančních prostředků do mechanismů pro boj s radikalismem,“ uvedla jedna z protagonistek evropských protiopatření v Evropském parlamentu Anna Fotyga z Polska.

„Od ruské agrese na Ukrajině a anexe Krymu se událo mnohé, byl to pro nás budíček. Rusko začalo svou dezinformační kampaň v zemích střední a východní Evropy již dříve, šlo v podstatě jen o pokračování metod užívaných během studené války,“ uvedla polská politička.

„Je zcela evidentní, že mají stále větší vliv, a to nejen v EU, ale i v jiných zemích. Ani občané Spojených států nejsou vůči ruské propagandě – šířené pomocí kanálu typu Russia Today – zcela imunní,“ dodala.

Lež je novou pravdou

Podle evropského zpravodaje a člena Evropského parlamentu z Rumunska Traiana Ungureanua hlavní problém nepředstavuje propaganda šířená Ruskem či Islámským státem, ale spíše to, že pro ni v Evropě existuje „trh“.

„Proč vlastně čelíme tomuto problému? Proč je ta propaganda cílená na evropské občany tak úspěšná? Odpověď na tuto otázku vyžaduje upřímnost a schopnost sebekritiky, která u mnohých evropských politiků chybí,“ míní Ungureanu.

„Měli bychom si přiznat jednu věc: propaganda je efektivní, jelikož příliš mnoho důležitých problémů není řádně vysvětleno. Přesně z této ‚mezery‘ profitují ruská a islámská propaganda. Kdykoli lidé nedostanou upřímnou a přímou odpověď, vznikne prostor pro zaplnění této mezery konspirační teorií. Všechny tyto teorie jsou samozřejmě lživé, ale my, kteří máme zkušenost s totalitárním režimem, dobře víme, že v absenci pravdy se lež stává novou pravdou.“

„Za mnohá léta si západní politici zvykli vést řeči o ničem a pro nikoho. Máte s tím snad problém? Dejte si pozor, aby vás neklasifikovali jako radikála.“

„Takový politický diskurz samozřejmě otevírá dveře propagandě z vnějšku, která vyplní vakuum. Lidé začínají mít pochyby o svých elitách a hledají novou pravdu. Rusko a radikální islamisté jsou k dispozici.“

Ungureanu dal za příklad mediální obraz dvou kandidátů na prezidenta Spojených států. Jednoho podle jeho slov západní média vyloženě hanobila a druhého stavěla na piedestal. Výsledek voleb jen podtrhl tu nedůvěru k „oficiální pravdě“.

Co se s tím podle rumunského politika dá dělat? Odpověď je nasnadě – mluvit pravdu. „Ne potom, co k ničemu závažnému dojde, ale už předtím. To samozřejmě znamená, že politici musejí mít dostatek odvahy k tomu, aby říkali nepopulární věci,“ zdůraznil politik.