„Lidi, proboha, ten Ortel. Už se k tomu vyjádřil každý druhý i jeho pes. Čtu tady, že to vypovídá o velkých trendech, o stále shnilejší společnosti, o fašizujícím se Česku, dokonce (po výroku Lucky Bílé) o nové normalizaci. Tak se všichni uklidníme, navrhuji, a podíváme se na pár faktů,“ zmínil Jaroš. 

Anketa Slavík je podle něj jen seschlou mumií sebe sama. V roce 1997 totiž dostal první zpěvák 279 tisíc hlasů, letos 37 tisíc, poukazuje Jaroš. „Tomáš Ortel dostal letos 16 432 hlasů, vloni téměř identických 16 472 hlasů. Rozhodně v tom nevidím žádnou brutální fašizaci republiky za poslední rok – ubylo mu 40 hlasů, abychom si rozuměli,“ podotkl rovněž podnikatel. A vzpomíná i na Orlík, který na počátku 90. let oslovil obrovskou část mládeže. „Songy jako Bílá liga nebo Dvojí metr a tak. Jestli byli Češi někdy prodchnuti náckovstvím, tak to bylo právě před 20 a více lety. Teď už z toho naštěstí máme jen slabý odvárek. Mít tehdy internet, tak bychom umřeli na komentářitidu,“ dodal.

Slavík má strašně špatnou politickou historii a vždy byl zneužíván k hrátkám z obou stran. Víme, že komunisti vyhazovali do koše hlasy pro Pilarku a Kryla. Víme, že v roce 1986 (po emigraci) byl ze seznamu smazán Waldemar Matuška, lidi pro něj stejně hlasovali. V roce 1975 skupina brněnských recesistů (toho města se to nějak drží) málem protlačila nahoru borce Rudyho Kovandu ze skupiny Los Brňos, když skupovali Mladý svět a posílali mu hlasy po tisících. Komise ho tehdy radši vyřadila,“ podotýká také Jaroš.

Slavík tak podle něj o společnosti nevypovídá vůbec nic. „Je tu jen pár nácků (i když i jen jeden nácek je příliš) a nedaří se jim nijak růst. Pan Ortel naštěstí ani zdaleka nemá charisma a muzikalitu Dana Landy. Současná situace je jen stínem toho, co frčelo za našeho mládí,“ zmínil. K Lucii Bílé pak dodal, že každý má právo na názor. „Ale je to další důkaz, že politické názory umělců můžou být úplně blbé a že je bláhovost se umělci v politice řídit,“ dodal. 

„A vzhledem k tomu, že ve Slavíku se vždy politizovalo a cenzurovalo až běda, tak bych nezakazoval nikoho. Ctím svobodu a právo lidí na názor. A jakýkoli zákaz vždy vytváří ještě horší podezření. Jsem tedy OK s tím, že pan Ortel cenu dostal, ale i s tím, že pan Banga projevil veřejně svůj nesouhlas. Dále musím říct, že Radek Banga je u mě borec. Já totiž rasista nejsem a naopak přeju českým Romům, aby se jim co nejlépe dařilo a aby co nejdřív dosáhli uznání společnosti. Jednou z cest k tomu je vidět čím dál tím víc romských úspěchů. A Gipsy.cz podle mě pár skvělých songů udělal a i teď v tom sále se zachoval správně,“ zakončil.

Celý příspěvek Martina Jaroše:

Lidi, proboha, ten Ortel. Už se k tomu vyjádřil každý druhý i jeho pes. Čtu tady, že to vypovídá o velkých trendech, o stále shnilejší společnosti, o fašizujícím se Česku, dokonce (po výroku Lucky Bílé) o nové normalizaci. Tak se všichni uklidníme, navrhuji, a podíváme se na pár faktů.

1. V roce 1997 – a to už se říkalo, že anketa je v krizi – dostal první zpěvák 279 tisíc hlasů. Letos 37 tisíc. Takže pokles o krásných 87 procent. Ano, Slavík je už jen seschlou mumií sebe sama. Tolik k jeho vypovídací síle o „trendech v české společnosti“.

2. Jako bývalý zaměstnanec mobilního operátora v ČR vím něco o tom, jak se fixlovalo a jak si někteří nejmenovaní interpreti honili čísla. Není to nic těžkého, pořídíte to za pár šupů. Nebo stačí docela malá komunitka skalních fandů, která zvládne to samé.

3. Tomáš Ortel dostal letos 16 432 hlasů, vloni téměř identických 16 472 hlasů. To by odpovídalo mé hypotéze o neměnící se malé skupince fandů, kteří to tam koordinovaně natlačili. Rozhodně v tom nevidím žádnou brutální fašizaci republiky za poslední rok – ubylo mu 40 hlasů, abychom si rozuměli.

4. Srovnejme to s fenoménem Orlík, který na počátku 90. let oslovil obrovskou část mládeže. Songy jako Bílá liga nebo Dvojí metr a tak. Jestli byli Češi někdy prodchnuti náckovstvím, tak to bylo právě před 20 a více lety. Teď už z toho naštěstí máme jen slabý odvárek. Mít tehdy internet, tak bychom umřeli na komentářitidu.

5. Slavík má strašně špatnou politickou historii a vždy byl zneužíván k hrátkám z obou stran. Víme, že komunisti vyhazovali do koše hlasy pro Pilarku a Kryla. Víme, že v roce 1986 (po emigraci) byl ze seznamu smazán Waldemar Matuška, lidi pro něj stejně hlasovali. V roce 1975 skupina brněnských recesistů (toho města se to nějak drží) málem protlačila nahoru borce Rudyho Kovandu ze skupiny Los Brňos, když skupovali Mladý svět a posílali mu hlasy po tisících. Komise ho tehdy radši vyřadila.

Takže jestli je možné z letošních Slavíků vůbec udělat nějaké závěry, tak navrhuji toto:

A. Slavík o společnosti nevypovídá vůbec nic.
B. Je tu jen pár nácků (i když i jen jeden nácek je příliš) a nedaří se jim nijak růst.
C. Pan Ortel naštěstí ani zdaleka nemá charisma a muzikalitu Dana Landy. Současná situace je jen stínem toho, co frčelo za našeho mládí.
D. Ad Lucie Bílá – každý má právo na názor. Ale je to další důkaz, že politické názory umělců můžou být úplně blbé a že je bláhovost se umělci v politice řídit.
E. Právě vzhledem k tomu, že ve Slavíku se vždy politizovalo a cenzurovalo až běda, tak bych nezakazoval nikoho. Ctím svobodu a právo lidí na názor. A jakýkoli zákaz vždy vytváří ještě horší podezření. Jsem tedy OK s tím, že pan Ortel cenu dostal, ale i s tím, že pan Banga projevil veřejně svůj nesouhlas. 
F. Dále musím říct, že Radek Banga je u mě borec. Já totiž rasista nejsem a naopak přeju českým Romům, aby se jim co nejlépe dařilo a aby co nejdřív dosáhli uznání společnosti. Jednou z cest k tomu je vidět čím dál tím víc romských úspěchů. A Gipsy.cz podle mě pár skvělých songů udělal a i teď v tom sále se zachoval správně. Howgh.