Nárůstu případů covidu se věnovaly středeční Události. Hovořil zde i Petr Smejkal, kterého pandemie vynesla do funkce hlavního epidemiologa v IKEM, a opět házel tisícovkami mrtvých.

Z obrazovky zaznělo jednoznačné doporučení nechat se očkovat, zejména pro rizikové skupiny.

A když už tam budou, měli by se penzisté nechat očkovat i proti chřipce. Dvě očkování najednou prý nejsou problém.

Když se tématem zabývaly ParlamentníListy.cz, nebyl postoj oslovených lékařů rozhodně tak jednotný.

Opět se tak otevírá debata o očkování, jeho přínosech, ale i rizicích. Debata, která před třemi roky zavedla do hovorové mluvy termín „antivaxer“ pro toho, kdo o účincích očkování pochybuje.

Skupina Inovace republiky, která chce „přinášet spolupráci při hledání nových cest“ tak připomněla starší debatu, kterou na toto téma vedli odborníci letos na jaře.

„Budu se držet těch nežádoucích účinků. Ono to není tak, že bychom neměli vůbec nic. Máme pasivní hlášení a bohužel jich je tolik, že i z toho je ledacos vidět. Jenom když se člověk podívá na ten počet nahlášených úmrtí po vakcíně. Bylo to plus minus 500 ročně, najednou v roce 2021 to vystřelilo k desítkám tisíc,“ sdělil matematik Tomáš Fürst.

„Díval jsem se na data k 22. lednu 2021, to znamená necelý měsíc po začátku očkování. A už tam bylo pár stovek nahlášených úmrtí po vakcíně. To znamená stejný počet jako normálně bývá za celý rok po všech vakcínách. Já tedy systematicky tvrdím, že bezpečnostní profil mRNA vakcín je nevyhovující, je to vidět od ledna 2021. Nějaká data máme,“ pokračoval Fürst. 

„Četl jsem zajímavou studii z Kalifornie, kde se dívali na lidi tři měsíce před vakcínou a potom 3 měsíce po vakcíně. Ti samí lidé. Dívám se na člověka tři měsíce před tím, než dostane vakcínu a potom 3 měsíce potom. A dívám se, jak mu přibývají nemoci, problémy a diagnózy. Velký signál a poměrně dobře analyzovatelná data,“ dodal Fürst. 

Lékařka Jana Gandalovičová se následně věnovala tomu, jak lidé mohou náhle umírat kvůli právě jednomu z nežádoucích účinků. „Jakmile se objevilo to, že přiznali, že jedním z nežádoucích účinků jsou myokarditidy, tak jsem velmi zbystřila, protože je to záludná diagnóza. Lidé mohou náhle umírat nebo umírají na srdeční selhání. V té době, kdy jsme měli rizikovou skupinu, která měla těžký průběh delty, tak v téhle době, místo toho, aby stát apeloval na lidi: Vy jste ta riziková skupina, tak hnali mladé lidi, často po prodělaném covidu, na ta nádraží...“ popsala Gandalovičová, kdy vystoupila ze své komfortní zóny.

„My můžeme mnoho věcí zjistit, ale bylo by hezké, kdyby to chtěli zjistit ti, co by to měli chtít zjistit. Když jsme třeba s Českou statistickou společností v zimě 2021 vystoupili s jakýmsi prohlášením, že se to dělá špatně, tak potom začali chodit novináři, tak ukažte i jiné modely... A naším snem nebylo mít nějaké jiné modely, my jsme to jen chtěli dělat dobře. Ale s tím se pojí to, že statistik, aby mohl nějak smysluplně pracovat, tak musí spolupracovat se zadavatelem. A ten zadavatel musí chtít něco dělat. Musí se chtít, dokud se nebude chtít, tak s tím nikdo nic neudělá,“ dodal statistik Arnošt Komárek.

„Nemám velké ambice, že by se mi podařilo vyvrátit všechny právní pověry, které panují mezi lidmi. Ale jednu si dovolím. Nežádoucí účinky se nehlásí tak, jako že mám jistotu, ale hlásí se jakékoliv podezření. A hlásí se podezření na cokoliv neobvyklého. Takže ten lékář, který zadává na SÚKL do hlášení nežádoucí účinek, tak tam popisuje, co se stalo a proč mu to připadá zvláštní a neobvyklé. A co tedy se ještě obecně neví, že to hlášení nemusí provádět jenom ten lékař, může ho provádět kdokoliv. Postižený pacient, jeho blízká osoba, kdokoliv, kdo se o tom dozví. Pro lékaře je to velmi nepohodlné, protože jim to zabírá čas – a to je další věc, pojišťovna jim to nezaplatí. Je to čas, který stráví sepisováním a vypisováním toho formuláře,“ uvedla advokátka Vladana Vališová.