Na svém webu to napsal list Financial Times (FT) s odkazem na návrhy dokumentů Evropské komise, jejichž finální podoba by měla být zveřejněna na počátku května.

Podle FT má komise v plánu ukončit dosavadní rozdělování peněz z kohezních fondů téměř výlučně na základě výše hrubého domácího produktu na obyvatele a nahradit ji mnohem širšími kriterii pokrývajícími řadu faktorů, od nezaměstnanosti mládeže, vzdělávání a životního prostředí až po inovace a přístup zemí k migraci.

Změny budou nejkontroverznější součástí návrhu víceletého rozpočtu EU pro období 2021 až 2027, připomíná list. Přinesou totiž dramatickou proměnu politiky soudržnosti, která má za úkol podporovat méně rozvinuté části EU.

Plánované změny budou podle listu znepokojivé zejména pro Polsko a Maďarsko. Ty jsou velkými příjemci peněz z kohezních fondů, mají ale s Bruselem spory ohledně zásad právního státu a demokratických principů.

„Zkoušejí to postavit proti nám. Je to další způsob, jak přijít o peníze,“ citují FT velvyslance jedné z unijních zemí, která by na novém modelu tratila. O podrobnostech reforem se stále jedná, diplomaté nicméně předpokládají, že výsledkem bude přesměrování finančních prostředků z Polska, ČR a Pobaltí do jihoevropských států, například Itálie, Španělska, Řecka a dokonce i do některých regionů ve Francii, píše deník.

Jednání ohledně budoucího víceletého rozpočtu je komplikováno plánovaným snížením celkových výdajů z kohezních fondů, které má zčásti pomoci kompenzovat výpadek v příjmech způsobený odchodem Británie z Evropské unie. FT připomínají, že komisař pro rozpočet Günther Oettinger v této souvislosti hovořil o nezbytnosti škrtů mezi pěti a deseti procenty.

List Financial Times rovněž upozornil, že německá kancléřka Angela Merkerlová a francouzský prezident Emmanuel Macron podporují myšlenku využít rozpočet EU k finanční podpoře regionů s velkým počtem žadatelů o azyl, jako jsou Německo či Švédsko.