Mezi tématy rozhovoru nechyběly plány nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU, Stockholm totiž na přelomu roku vedení unie od Prahy převezme.

„Potvrdili jsme si celkové směřování priorit, zájem Švédska témata přebrat. Informoval jsem švédskou stranu o našich prioritách, aby měli představu, na čem budeme pracovat," prohlásil Lipavský.

Na dotaz ČTK poté doplnil, že Praha a Stockholm se shodují například právě na potřebě rekonstrukčního úsilí na Ukrajině, která od konce února čelí ruské agresi. Další českou prioritou je otázka evropských aspirací některých zemí, například západního Balkánu. Některé unijní státy jsou k rozšiřování bloku podle Lipavského vlažnější. „Vnímám jako velkou roli, abychom jako Česká republika téma drželi přítomné a nezapomnělo se na něj," doplnil.

Členství dvou skandinávských zemí v NATO by podle Lipavského bylo velkým přínosem. „Zabezpečíme tím prostor Baltského moře. Švédsko a Finsko jsou velice vyspělé země, mají moderní armády, jsou prakticky (na vstup) připraveny," uvedl šéf české diplomacie. „Je to v našem zájmu, proto na tom musíme pracovat. Není to jednoduché, je to velká geopolitika, ale každý hlas a každá podpora se počítá," dodal.

V debatě s Lindeovou a ministrem pro záležitosti Evropské unie Hansem Dahlgrenem se Lipavský nevyhnul otázce odmítavého tureckého postoje. Turecko po Finsku a Švédsku chce, aby přestaly podporovat teroristické organizace, čímž Ankara myslí některé kurdské skupiny. Například Stranu kurdských pracujících (PKK) či příznivce duchovního Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného pokusu o státní převrat z roku 2016.

Turecko po obou skandinávských zemích chce také zrušení omezení na vývoz zbraní. Švédsko a Finsko uvedly, že terorismus odsuzují a že jsou připraveny s Tureckem dál jednat.