V souvislosti s masakrem v Oděse se objevují různé i protichůdné informace. Jaké z předkládaných verzí jste více nakloněn věřit?

Přečetl jsem si informace v denících, které jsou v České republice běžně k dostání, a současně sleduji i internet, kde je celá řada dalších a naprosto odlišných informací. Z toho je znát, že obě dvě strany předkládají své vidění těch problémů a z Prahy je složité se v tom jednoznačně vyznat. Nicméně zkušenost z devadesátých let, kdy jsem sledoval vývoj konfliktu na Balkáně a to, jak o něm stejné deníky u nás i v zahraničí informovaly, mě naučila kvůli tendenčnosti a polopravdám tomu, že musím tu odpověď hledat buď někde mezi tím, nebo dát za pravdu těm neoficiálním informacím, které přicházejí z druhé strany. Nejsem totiž přesvědčen, že jsme českými médii objektivně informováni.

Ve sdělovacích prostředcích se téměř vytváří atmosféra, že Západ musí získat Ukrajinu pro sebe, protože jinak by to byla prohra svobody a demokracie. Co si o tom myslíte?

Právě taková zjednodušení, která se nám předkládají, mi znovu připomínají to, čeho jsme byli svědky při informování o dění v Jugoslávii v devadesátých letech, přičemž výsledek, který vyšel na světlo boží, je obrácený. To je demagogie a situace na Ukrajině je teď už mnohem komplikovanější. Ta zájmologie není o tom, že by někdo bojoval za dobro ukrajinského lidu. To se využívá jen jako fígl, ve skutečnosti se tam geopoliticky bojuje o teritorium Ukrajiny, nikoli o demokracii. Na obou stranách konfliktu jsou kladní i záporní hrdinové, nicméně ten nejvíc strádající hrdina je ten lid na Ukrajině, s ním se manipuluje a on to všechno odnáší.

Když se podíváme na dějiny Ukrajiny, tak její lidé prošli za posledních víc než sto let tím, že je buď převálcovalo Rakousko-Uhersko, nebo Polsko, pak Rusko. Teď dochází k boji o geopolitický vliv na Ukrajině, a ten se vydává za boj za demokracii. A to si myslím, že je příliš velké zjednodušení.

O ruském prezidentu Putinovi se u nás v některých kruzích nehodí mluvit jinak než o agresorovi. Stejné hodnocení se objevuje i v diskuzích na nejrůznějších webech. Co říkáte takto vyhrocené atmosféře, kdy je Vladimir Putin pro mnohé jakoby ztělesněním všeho zla, co se děje na Ukrajině?

Zase bych mohl připomenout, že jsem byl v devadesátých letech svědkem toho, kdy všichni věděli, kdo je ten špatný. Na jedné straně byli špatní Srbové a špatný Miloševič a na druhé straně byli ti dobří. A pak nám přicházejí pravdy o hromadných hrobech, přitom o srbských obětech se tehdy vůbec nemluvilo. Tady je to to samé. Média se nám snaží podsouvat, že někdo je samozvaný a někdo jiný je řádný zástupce lidu. Takhle ty informace postaveny být nemohou. A myslím, že role Vladimira Putina se tendenčně vybarvuje a příliš se to hrotí. Zdá se mi, že v českém mediálním prostoru je to takový folklór, který tady přežívá, a že se vždy snažíme být papežštější než papež.

Prezident Putin je svými kritiky podezírán z toho, že kdyby dostal pod kontrolu polovinu Ukrajiny, nespokojil by se s tím a usiloval by dál například o Moldavsko či pobaltské země. Jsou to reálné, nebo neodůvodněné obavy?

Já se domnívám, že je to nereálné. To je nadsazený pohled, který má nějakým způsobem ospravedlňovat ty kroky, kterých jsme svědky. Připadá mi to ale přitažené za vlasy.