Náměstek ministra obrany Jakub Landovský předpokládá, že ministerstvo bude chtít v této misi působit dlouhodobě.

Severoatlantická aliance (NATO) vyslala posílené jednotky do Pobaltí a Polska kvůli obavám východních členů aliance z přístupu Ruska. V každém státu působí uskupení složené z jednotek různých aliančních zemí. Češi slouží v Lotyšsku pod velením Kanady a v Litvě pod německým velením.

První české kontingenty do Pobaltí odjely v létě, nedávno byly vystřídány. V Lotyšsku působí podle zástupce náčelníka generálního štábu Jiřího Vernera minometná četa 71. mechanizovaného praporu z Hranic společně s dalšími sedmi aliančními státy. Podle velitele kontingentu Michala Bogdana byla úkolem jednotky palebná podpora spojenců. Během půlroční mise absolvovali několik cvičení včetně velkého cvičení s lotyšskou armádou, kterého se zúčastnilo asi 10.000 osob a konalo se po celém lotyšském území i mimo výcvikové prostory.

Začlenění do mnohonárodního uskupení bylo podle Bogdana hladké. „Výcvik, který máme v České republice, je kompatibilní s výcvikem, který mají jiné armády. To znamená, že pro nás se z hlediska taktiky nic neměnilo. Dělali jsme svou práci, kterou děláme v České republice, jen s tím rozdílem, že nám veleli v anglickém jazyce,“ řekl novinářům.

Za působení v Pobaltí vojákům poděkoval Verner i Landovský, ocenili i českou účast na předsunuté přítomnosti NATO na svém východním křídle. „Je to jasným důkazem toho, že aliance za svými spojenci pevně stojí,“ poznamenal Landovský.

Pobaltská mise se stala loni důležitým českým politickým tématem. Vyslovili se proti ní komunisté, kteří při hlasování o důvěře podpořili menšinovou vládu ANO a ČSSD. Parlament pokračování české účasti na misi nakonec schválil. Současný mandát platí do konce roku 2020. Podle Landovského by mohli čeští vojáci v Pobaltí v případě souhlasu politiků zůstat i v dalších letech. „Domnívám se, že Ministerstvo obrany bude navrhovat tuto věc jako dlouhodobou, protože i v celé alianci se nejedná o iniciativu, která se zkonzumuje jedním dvouletým obdobím,“ řekl ČTK. Zdůraznil, že rozhodnutí je v rukou Parlamentu.