21. srpna 1968 se Čechoslováci probudili v okupované zemi. V noci do země přijely tanky do té doby spřátelených zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskými jednotkami. Počátek okupace se neobešel také bez obětí na životech.

„Věřím, že pamětníci na onu noc nikdy nezapomenou a my, co ji známe jen z vyprávění, si možná ani nedokážeme dost dobře představit, co bychom dělali, kdyby právě teď do klidu našich obýváků, naplněných línou pohodou letní noci, pronikl zvuk letadel a burácení tanků. Musel to být strašný pocit strachu a bezmoci,“ poznamenala Filipová.

Dáma je toho názoru, že bychom se neměli nechat ukolébat stávajícím klidem. Mohlo by jít také o klid před bouří. Varovným signálem podle ní je, že čeští komunisté ani 52 let od začátku okupace nechtějí věcí nazývat pravými jmény a odmítají okupaci nazvat okupací.

„Stále totiž mezi námi žijí lidé, kteří v souvislosti s událostmi 21. 8. 1968 nikdy nepoužili ono jasné slovo OKUPACE. Jsou to lidé, kteří jsou schopni relativizovat počty tehdejších obětí a mluvit o nich jako o obětech dopravních nehod. Lidé, kteří ve svém oficiálním prohlášení k 21. 8. nikde slovo okupace nemají,“ uvedla doslova Filipová.