Každý, kdo sleduje produkci komentátora Alexandra Mitrofanova, musel být „potěšen“ jeho dalším produktem, který vyšel pod titulkem „Kdo a proč zpochybňuje Foltýnovu úlohu“. „Také Foltýna sledujeme v posledních týdnech všichni jako člověka neobyčejně radikálního v názorech, v označování ostatních lidí, v nálepkování slovy ‚svině‘, ‚pedofilové‘ a podobně. To je asi tak všechno, co jsme se dozvěděli za pár týdnů ve funkci o náplni jeho práce. Má být koordinátorem strategické komunikace Úřadu vlády. Není zjevné, jestli má koordinovat komunikaci mezi ministerstvy, nebo mezi předsedou vlády a vrátným nebo dokonce mezi Strakovou akademií jako takovou a lidem jako takovým,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. 

Ta poslední možnost by byla samozřejmě nejhorší ze všech. „Protože potom nám vláda ústy pana Foltýna sděluje, že jsme svině, pedofilové a podobně. To vyvolalo samozřejmě celkem zaslouženou odezvu u velkého množství lidí a dokonce i u těch, kteří volili strany vládní koalice a teď se nestačí divit, co z ní vypadává za produkty. Například v podobě pana Foltýna, který tam byl dosazen generálem prezidentem Petrem Pavlem. Nikdo vlastně moc neví, proč tam byl dosazen. Zejména když ani nevíme, co vlastně dělá. Tak to nám vysvětluje pan Mitrofanov na Novinkách tak, že nám objasňuje, s kým jedná. Má to být kremelská organizace, jejíž činnost spočívá ve výrobě různých fake news, výmyslů a šíření nepravdivých zpráv po ostatních zemích Evropy či světa,“ podotýká mediální analytik.

Zaráží míra komentátorovy agresivity a nesoudné volby slov

V očích komentátora Alexandra Mitrofanova je to aktivita naprosto nepřijatelná. „Ale zase pan Mitrofanov je dostatečně zkušený, aby věděl, že tohle je zcela běžná praxe, kterou provozují všechny důležité velmocenské subjekty na obou stranách zeměkoule. Je to součást zpravodajských her, zpravodajských služeb a takové podzemní diplomacie, abych tak řekl. Pokud mu to není známo, tak se o tom může dočíst podrobně v knize Ladislava Bittmana ‚Mezinárodní dezinformace‘. Vyšla v Mladé frontě v roce 2000 a já jí panu Mitrofanovi, jakož i našim ctěným čtenářům vřele doporučuji. Bittman byl český rozvědčík, který v devětašedesátém přestoupil na druhou stranu, zůstal ve Spojených státech a zbytek aktivního života tam vyučoval tuto disciplínu na vysokých školách. A své zkušenosti a praktické poznatky sepsal do velmi ucelené teoretické publikace,“ ujišťuje Petr Žantovský.

Publikace je nejen velmi čtivá a velmi názorná, ale i velmi pochmurná. „Protože když po jejím přečtení člověku dojde, v jakých sítích ze všech stran rozhozených žijeme, pak by neměl být překvapen jako pan Mitrofanov nějakým Týmem I. Co mě u Mitrofanova zaráží, a už jsem to tady několikrát říkal, je míra jeho agresivity a nesoudné volby slov. Doslova tam píše: ‚Za této situace obyvatelé ČR, kteří zpochybňují Foltýnovu úlohu (já dodávám, opravdu nevíme, jaká to je), mohou být jen dvojího druhu. Jednak jsou to slabomyslní jedinci, kteří neví, co činí. A jednak mluvčí Kremlu, které Tým I hledal a úspěšně našel‘. Takže kdyby vás napadlo vyslovit pochybnost o tom, co dělá pan Foltýn nebo k čemu ho má naše vláda a náš prezident, tak jste slabomyslní, nebo jste podle pana Mitrofanova agenti Kremlu. Začíná se nám ten svět docela zajímavě a dost nešťastně zauzlovávat,“ míní mediální odborník.

K povodňovým volům přibyli ti, co si zaslouží ostřejší označení

Také druhá glosa pravidelného přehledu mediálních zajímavostí je z podobného tematického ranku. „Tentokrát je jejím donátorem komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk, jemuž vyšel článek pod titulkem ‚Opět máme povodňové voly. Přibyla k nim ale skupina, která zaslouží ostřejší pojmenování‘. Honzejk se zamýšlí nad chováním lidí během povodní v uplynulých dnech, kteří mohli způsobit – a také možná způsobovali – potíže. První skupinu charakterizuje jako odmítače evakuace a radí jim, že správný postup je podřídit se úřednímu pokynu. Kdo viděl záběry z Jesenicka nebo odjinud, mu dá asi za pravdu. Za pravdu mu dá i ten, kdo viděl lidí vrhat se do rozbouřených vod a snažit se tam plavat jako ten šílenec v Praze, co ‚doplaval‘ po proudu od Zbraslavi až ke Karlovu mostu a spoustě lidí přidělal spoustu práce a starostí při jeho záchraně,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.