Ten pro ČT uvedl, že sexuální menšiny jsou oproti heterosexuálům dvakrát náchylnější k depresím, úzkosti a závislosti na návykových látkách a až čtyřikrát náchylnější k pokusům o sebevraždu. Až jeden ze tří příslušníků sexuálních menšin v USA prý někdy o sebevraždě uvažoval. Pachankis to zdůvodňuje stresovými podněty, kterým jsou údajně sexuální menšiny vystaveny. Tvrdí, že jsou jim dotyční vystaveni již od útlého věku a stresory se začnou vyvíjet, když společnost tyto jedince začne označovat za jiné. Pocit odlišnosti prý může začít v šesti až osmi letech a k jeho zpracování dochází během dospívání nebo těsně po dosažení dospělosti.
Nejohroženější jsou prý „mladí chlapci, kteří se nechovají genderově standardně“, protože na mužské excesy je údajně společnost více zaměřena. A jak stigma „rozpustit“? Dle odborníka zlepšit zdravotní péči pro sexuální menšiny, což by prý mohlo zlepšit přístup k nim. „Sexuální menšiny, pro které jsou otevřené instituce, jako je manželství, vědí, že do svých zemí patří,“ tvrdí. A tou největší hrozbou pro mentální zdraví LGBT komunity je prý nedostatek pocitu, že někam patří. „Tito lidé necítí, že by do ní patřili, a tím trpí,“ řekl dále. Dodává, že tyto změny mohou probíhat i na nižší úrovni, např. doma nebo v náboženských komunitách. „Kde lidé homosexuály nejenom tolerují, ale otevřeně přijímají,“ dodal.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas