„Každý den se do naší iniciativy 3000 statečných hlásí noví lidé ze všech koutů republiky. Cesta ke změně naší země k lepšímu vede přes http://www.3000statecnych.cz,“ napsal Čižinský ke své iniciativě a připojil osobní vzkaz.

„Na prvním místě vám všem chci moc poděkovat, že jste se přidali. Vím, že máte spoustu otázek. Já i celý náš tým se je budeme snažit postupně zodpovídat. Některé odpovědi je možné dát hned, na jiné si, prosím, počkejme. Ne proto, že bychom nevěděli, jakou cestou půjdeme. Ale třeba proto, že některé věci není úplně taktické povědět hned. A také hodně proto, že si mnohé musíme dotvořit společně. Zkusím rychle projít, na co se ptáte nejvíc,“ podotkl Čižinský.

Následovala slova k programu. „Jsme občanská platforma, která by se měla v první fázi shodnout na základních principech. Třeba na tom, že k sobě máme být ohleduplní, že potřebujeme zemi, kde budou moci žít naši potomci, že nás stát nemá otravovat se zbytečnostmi a říkat nám na každém kroku, co máme dělat, nebo že tahle země stojí na lidech – na těch, kdo tady žijí, pracují a podnikají, a stát je nemá a priori považovat za zloděje, na těch, kteří třeba studují, berou důchod, mají zdravotní handicap, zrovna práci sehnat nemohou nebo se propadli na dno a potřebují pomoc, aby se odrazili zpět. Že spravedlnost má platit pro všechny stejně. A měli bychom se shodnout také na tom, že v dnešním světě tvrdé konkurence je pro nás lepší být členem svazku demokratických států s půlmiliardou obyvatel než vlát samotní jako třtina ve větru. Principy, které chceme všichni společně podporovat, samozřejmě upřesníme. Nechci se ale dostat do situace, kdy se kvůli rozdílným názorům na relativně okrajové věci rozhádáme. Jestli chceme pro tuhle zemi něco udělat, musíme být jednotní. Hádek nad drobnostmi tady už bylo dost,“ uvedl Čižinský.

„Ptáte se samozřejmě, co bude dál. Především si užijme svátky, které jsou před námi. Určitě si všichni potřebujeme odpočinout. Pojďme ale ten čas využít. Budeme jezdit k příbuzným, mluvit s kamarády… Vím, že svátky nejsou vhodný čas na politiku. Ale Vánoce jsou také svátky naděje. Zkuste alespoň pár lidem, které potkáte, naši společnou naději představit. A získat je pro ni – ať se přidají. To je náš první konkrétní úkol. Ať nás je po svátcích třikrát víc,“ dodal.

„Co přijde v dalším roce? Budeme společně vše připravovat, vzájemně se poznáme, vytvoříme týmy podle regionů a měst, a až nás bude dost, vyjdeme do ulic sbírat podpisy. Pod co? Pod naději, že věci nemusí zase dopadnout tak špatně, jako to dosud vypadá. Budeme hledat naše nové, čestné, chytré a vzdělané zástupce do politiky. Budeme je hledat my všichni společně. Lidem je postupně nabídneme. Vysvětlíme jim, že tentokrát to jsou naši společní kandidáti. A samozřejmě nabídneme také základní principy, za kterými stojíme, a jasné věci, které má podle nás politika v dalších letech vyřešit,“ zmínil.

„Samozřejmě se ptáte, co pak se silou našich sebraných podpisů a kandidátů uděláme. Opakovaně říkám: nechceme demokratickému táboru ubírat hlasy. To by bylo vrcholně nezodpovědné. Naší silou podpoříme demokratický tábor. Podpoříme ty, kteří se dokáží spojit a naši podporu budou chtít. A bude jasné, že s námi po volbách budou dál bojovat za naše principy. Co to v praxi znamená? Třeba to, že jim naše kandidáty nabídneme na jejich společnou kandidátku. Naši občanští kandidáti půjdou s podpisy lidí v zádech a dodají novou energii a novou expertízu, která je tak moc zapotřebí. Nebudeme se hádat, nebudeme politikařit, přijdeme s nabídkou na otevřené dlani. Neptejte se mne ale, s kým budeme spolupracovat – opoziční strany zatím neřekly, jak bude jejich spolupráce vypadat, ani my tedy nemůžeme rozhodovat o tom, kdo s námi bude chtít do toho jít společně. Ale určitě nedopustíme, aby nějaké hlasy propadly,“ řekl dále.

„V této souvislosti musím povědět, že mne první reakce některých politických stran mrzí. Někdo říká, že naše aktivita vlastně není zapotřebí, podle jiného vyloženě škodí. Fakta ale mluví jasně. Opoziční demokratický tábor se snaží otočit kormidlo v naší zemi už druhé volby. Nejde mu to. Pokud do tohoto tábora budu počítat také ČSSD, v roce 2013 získaly tyto strany, které se dostaly do Sněmovny, zhruba 47 % hlasů a 106 křesel ze dvou set. V roce 2017 to bylo už jen něco přes 45 % hlasů a kvůli nejednotnosti pouze 85 křesel. A různé poslední průzkumy ukazují, že nyní se tyto strany v součtu pohybují jen lehce přes čtyřicet procent – podle toho, kdo zrovna přeleze či nepřeleze pětiprocentní hranici. Pokud se nesjednotí, počet poslanců raději nechci ani hádat – bude to katastrofa,“ podotkl.

Čižinského sen je subjekt, který bude mít jasný potenciál získat dvacet a víc procent. „Subjekt, u kterého lidé nebudou zvažovat, zda mu dát hlas, aby nepropadl, ale naopak mu jej budou chtít dát, protože má šanci podílet se na volebním vítězství. K tomu jsou ale nutné tři věci. Za prvé jednota. Schopnost se nehádat, věci si vždy v klidu vysvětlit, nebojovat spolu kvůli drobným stranickým ziskům o prkotiny. Za druhé, získat alespoň část hlasů zklamaných lidí, kteří již k volbám ani nechodí nebo volí ze zoufalství. A za třetí jste to vy. Jedině vy dokážete zklamané lidi přesvědčit. Máme na to rok a půl. Budeme muset jít do ulic, do hospod, nebát se s lidmi mluvit. Takhle se dělá moderní politika. Už šest let všechny pokusy shora selhávají. Nefungují nové nablýskané programy, nefungují billboardy, procenta se ztrácejí, ať se dělá, co se dělá. Ve vedení politických stran je spousta skvělých lidí, které osobně znám. Vím, že dělají, co mohou. Ale my musíme volby vyhrát v ulicích, v hospodách, na návsích a na náměstích, ve výtahu, na domovní nástěnce, v poštovní schránce a v sousedských diskusích. Nic nedokáže nahradit energii lidí, energii která vzejde zespoda. Jen vy dokážete svým sousedům vrátit naději,“ uzavřel se slovy, že zaregistrovaných už je několik stovek ze všech koutů republiky.