Válka na Ukrajině trvá již 384 dní a Rusové se dál pokoušejí obsadit celý Bachmut. Americký Institut pro studium války upozorňuje, že se o to Rusové celé měsíce snaží neúspěšně. Podle některých ruských bloggerů soukromá armáda wagnerovců útočí na průmyslový komplex AZOM nacházejícím se ve městě. Zároveň však z ruské strany zaznělo varování, „že Ukrajinci u Bachmutu shromažďují síly k protiútoku, při kterém se pokusí prolomit řady wagnerovců a nechají těžce zkoušené vojáky v Bachmutu trochu nadechnout“.

Ukrajinský server Kyiv Post upozornil, že wagnerovci Jevgenije Prigožina rekrutují nové vojáky už i mezi ženami – vězeňkyněmi.

„Minulý týden byl pozorován pohyb vlaku s vězni propuštěnými z vězení v Rusku směrem k Doněcké oblasti. Ve vlaku bylo jedno auto vězeňkyň,“ uvedl Kyiv Post s tím, že wagnerovci se chystají na frontu poslat ženy, aby zalepily ztráty u Bachmutu.

„Podle našich informací jsou ženy již posílány na frontu, první skupina byla odvezena z Krasnodarského území koncem prosince, ale v současné době není nic známo o jejich konečném určení ani osudu,“ uvedla Olga Romanova, ruská novinářka a šéfka nadace Sitting Russia.

Kyiv Post k tomu dodal, že v bojích o Bachmut dosud zemřelo až 30 tisíc ruských vojáků, z toho největší ztráty měli právě wagnerovci.

Mezitím informuje ruská státní agentura Ria Novosti o tom, že Ruská federace oficiálně Švédsko požádala o společné vyšetřování výbuchů plynovodu Nord Stream z podzimu loňského roku. Švédsko prý tuto žádost odmítlo.

„Vaše žádost byla zaslána státnímu zastupitelství, 18. listopadu 2022 uvedli, že nemají zájem na vytvoření společné vyšetřovací skupiny v této záležitosti,“ zaznělo podle ruské státní agentury ze švédské strany.

Z Berlína na stejnou žádost přišla odpověď, že taková spolupráce „není možná“.

Z druhého konce světa, z USA, přicházejí zprávy o trhlinách v americko-ukrajinských vztazích. „Válečná jednota mezi USA a Ukrajinou se pomalu rozpadá,“ napsal doslova server Politico.

Ukrajinští vojáci i politici jsou přitom závislí na pomoci USA při obraně své země před ruskou invazí. Stávající prezident USA Joe Biden sice prohlásil, a to i při návštěvě Kyjeva, že Spojené státy budou podporovat Ukrajinu, jak dlouho bude třeba. Ale v zákulisí už se podle serveru Politico začínají projevovat rozdílné pohledy na to, co je vlastně cílem války.

 Republikánský kongresman Michael McCaul má za to, že administrativa Joea Bidena vlastně neví, čeho chce ve válce na Ukrajině dosáhnout. „Dáváme jim jen tolik, aby přežili, a ne aby vyhráli? Momentálně nevidím politiku pro vítězství, a pokud ji nemáme, co potom děláme?“ ptal se. Konstatoval, že neexistuje shoda ani na tom, jaké zbraně Ukrajincům ještě poslat a jaké už ne. Obavy prý existují především z dodávek raket dlouhého doletu, aby je Ukrajinci nepoužili proti cílům v hloubi Ruska.

Podle serveru Politico nepanuje mezi Ukrajinou a USA naprostá shoda ani na tom, zda je smysluplné bránit dál Bachmut, který sám o sobě nemá zásadní strategickou hodnotu.

„Každý den obrany města nám umožňuje získat čas na přípravu záloh a přípravu na budoucí útočné operace,“ řekl generálplukovník Oleksandr Syrskyj, velitel ukrajinských pozemních sil. „Zároveň v bitvách o tuto pevnost nepřítel ztrácí nejpřipravenější a bojeschopnější část své armády – Wagnerovy útočné jednotky,“ dodal.

Američané se však podle serveru Politico obávají, že Ukrajinci ztratí u Bachmutu až příliš mnoho lidských sil a techniky a nebudou schopni na jaře zahájit vlastní ofenzivu.

„Určitě nechci snižovat ohromnou práci, kterou ukrajinští vojáci a vůdci vložili do obrany Bachmutu – ale myslím, že je to spíše symbolická hodnota než strategická a operační hodnota,“ řekl ministr obrany Lloyd Austin.

Mezi těmi, kdo vyjádřili pochybnosti o podpoře Ukrajiny na dlouhou trať, je předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy, který řekl, že USA nenabídnou Ukrajině „bianko šek“ a odmítl Zelenského pozvání odcestovat do Kyjeva a prohlédnout si válečnou realitu.