„Triumf a tragika Benedikta XVI. Nikoli náhodou jsem si vypůjčil tento název z knihy Stefana Zweiga Triumf a tragika Erasma Rotterdamského. Domnívám se totiž, že není nic přiléhavějšího pro označení pontifikátu tohoto papeže, jenž končí netradičním způsobem – Benediktovou demisí. Osm let, během nichž stál v čele Církve, bylo na jedné straně triumfem, ale na druhé tragikou, za niž nenese odpovědnost bezprostředně on, ale celý dobový kontext, v němž mu bylo dáno působit,“ zhodnotil pro ParlamentníListy.cz nynější hlavu Katolické církve historik Malý.

Výrazně vstoupil na scénu na II. vatikánském koncilu

Radomír Malý připomíná, že Joseph Ratzinger vstoupil na scénu církevního dění na přelomovém Druhém vatikánském koncilu jako „peritus“, neboli poradce kardinála Fringse z Kolína nad Rýnem. Patřil spolu s Karlem Rahnerem, Hansem Küngem, Edwardem Schillebeeckxem a dalšími „periti“ k aktivním propagátorům takzvaného otevření se Církve světu a má lví podíl na změnách, které koncil postuloval. Současníci označovali tenkrát II. Vatikán jako „Velkou francouzskou revoluci v Církvi“.

Malý říká, že Francouzská revoluce onoho koncilu neznamenala svržení katolické věrouky a mravouky, kterou prý koncil naopak potvrdil, ale změnu orientace, postoje k nekatolickým křesťanům, nekřesťanským náboženstvím a k sekulárnímu státu.

„Dosavadní obranná linie byla nahrazena dialogem a vstřícnými gesty, sugerujícími, že ve skutečnosti máme všichni hodně společného a proto jsme přátelé a musíme spolupracovat. Apologie katolicismu a polemika s nekatolíky byly odmítnuty,“ říká k tomu Malý.

Benedikt XVI. – umírněný revolucionář čelící jakobínům

„Máme-li se držet srovnání s Francouzskou revolucí, tak tenkrát klub feuillantů v čele s Lafayettem prosadil přijetí osvícenských požadavků svobod a lidských práv představiteli monarchie v domnění, že tím bude tato instituce ´modernizována´ a tudíž pro budoucnost zachráněna. Stal se ale pravý opak, neboť toto objetí monarchie s osvícenskými lidskoprávními principy se pro ni stalo náručí smrti. V další fázi revoluce, jak známo, byla monarchie svržena a král Ludvík XVI. popraven. Lafayette toto nechtěl, ještě před ničivým požárem republikánství a jakobinismu tvrdě zasáhl proti radikálům na Martově poli, což ale znamenalo Pyrrhovo vítězství. Pád monarchie se podařilo pouze oddálit, nikoli mu zabránit. Další vývoj událostí smetl nakonec i Lafayetta, aniž si přiznal, že jádro pudla tkvělo už v  samotné myšlence symbiózy monarchie s osvícenskými ideologickými proudy,“ říká Malý a pokračuje ve srovnání II. Vatikánu a Velké francouzské revoluce.

„Teologičtí protagonisté koncilu Hans Küng, Karl Rahner a další se nakonec stali Dantony, Saint Justy a Robespierry, kteří podnikli frontální útok proti katolické dogmatice a morálce. Ne tak Ratzinger, který setrval na pozici Lafayettově: horoval pro katolickou pravověrnost, ale zároveň i pro ´otevřenost´ Církve. Podobný postoj zaujali i pokoncilní papežové Pavel VI. a Jan Pavel II., pro něž se stal vzdělaný teolog Ratzinger cennou osobností, proto byl jmenován kardinálem a roce 1981 prefektem Kongregace pro nauku víry,“ dodal Radomír Malý.

Zasáhl proti marxismu v Církvi

Podle Malého Joseph Ratzinger ve funkci prefekta Kongregace pro nauku víry vykonal mnoho dobré práce. Někteří heterodoxní (nepravověrní) teologové přišli o kanonickou misi, Küng ještě před Ratzingerovým nástupem do úřadu, za jeho působení potom Leonardo Boff a další aktivisté marxisticky laděné teologie osvobození v Latinské Americe, v USA Charles Curran, v Německu Eugen Drewermann aj.

„I když postiženi byli jen někteří a neznamenalo to návrat pravověrnosti na katolická učiliště, přece jen nelze upřít, že jistá opatření na obranu katolické identity byla učiněna. Ratzingerův úřad také
vydal několik prohlášení jasně definujících víru a odsuzujících bludy, například o homosexualitě, duchovenském svěcení žen, trassubstanciaci a tak dále. Kardinál Ratzinger se také stal věrným spojencem papeže Jana Pavla II. v jeho zápase proti potratům a eutanázii. Této linii zůstal věrný i jako papež Benedikt XVI,“ připomíná Malý.