Cvičí si z dětí vojáky, tvrdí obhájkyně lidských práv. Chce se vrátit na Krym

22.10.2022 21:00 | Ze sítí

Rusko pokračuje v páchání zločinů na ukrajinských dětech a ničí jejich životy. V Ruskem okupovaných oblastech Ukrajiny dochází k militarizaci dětí. Více než tisíc dětí bylo zabito nebo zraněno a tisíce jich byly deportovány do Ruska. To tvrdí organizace Almenda. Maria Sulialina, jedna z obhájkyň lidských práv, které dokumentují porušování lidských práv a militarizaci dětí na Krymu a dalších okupovaných územích Ukrajiny, byla hostem DVTV.

Cvičí si z dětí vojáky, tvrdí obhájkyně lidských práv. Chce se vrátit na Krym
Foto: Screen DVtv
Popisek: Ukrajinská ochránkyně lidských práv Mariia Sulialinová.

Anketa

Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?

hlasovalo: 32343 lidí
Sulialina úvodem uvedla, že věří, že váleční zločinci stanou jednoho dne před soudem. „To je také důvod, proč dokumentujeme válečné zločiny a proč už osm let děláme všechny ty věci. Protože věříme, že přijde den, kdy se všichni Ukrajinci dočkají spravedlnosti a dostane se jí všem Ukrajincům, kteří jsou po celá ta léta okupováni,“ uvedla. 

„Sama jsem z Jalty, takže opravdu věřím, že přijde den, kdy se budu moci vrátit domů,“ dodala. 

„Musíme na tom pracovat na různých úrovních. Určitě je pro nás důležité zdokumentovat všechna fakta ohledně porušování zákonů. Chceme zdokumentovat všechny zločiny, které jsou páchány konkrétními lidmi, pokud je možné přiřadit konkrétní zločin ke konkrétní osobě. V některých situacích je to docela obtížné. Pro nás je důležité mluvit o mezinárodních mechanismech a o tom, jak by měly v tomto případě fungovat. Mluvím o mezináordním trestním soudu a také o zvláštním tribunálu, o který nyní Ukrajina usiluje. A určitě je také důležité pracovat s publicitou a vysvětlovat, které zločiny je nutné dokumentovat, protože někdy mají lidé na místě spoustu informací, mají důležité informace, ale nevědí, že jsou jejich klíčovým zdrojem,“ sdělila. 

Její organizace tvrdí, že na Ukrajině jsou militarizovány děti a rekrutovány pro speciální operace. Jaké pro to má důkazy? „Moje organizace tvrdí, že máme důkazy o přípravě na nábor. Náznaky militarizace dětí vidíme na okupovaných územích. Pořádají se například kadetské nebo kozácké kurzy, kde děti v nižších třídách nosí uniformy, učí se střílet a probírají základy vojenské služby. Na Krymu se pořádají speciální akce za pomoci Junarmije, Krymského vlasteneckého centra a jiných organizací. Ať už jde o vojenské hry nebo vojenské tábory, kde se děti rády účastní simulací války a různých druhů operací. Například tam byla simulace, jak se chovat při chemickém útoku, abyste mohli pokračovat ve svých vojenských úkolech. A těchto her a akcí se účastní děti od nejútlejšího věku. Jedna z posledních akcí se například konala v září v Sevastopolu,“ zmínila ochránkyně lidských práv. Finále se podle jejích slov zúčastnily děti z mateřské školy. 

„Děti mají v rámci školních osnov speciální akce spojené s militarizací a propagandou, aby se po ukončení školy přidaly k ruským ozbrojeným silám. Prozatím tedy nemáme konkrétní případy, kdy by děti byly naverbovány, ale odehrává se spousta příprav na možnost náboru dětí. A děti, kterým je osmnáct let a které prožily už osm let okupace, jsou mobilizovány do ruské armády. Přitom jde o ukrajinské děti, které byly celou tuto dobu militarizovány a nyní jsou mobilizovány do ruských ozbrojených sil,“ dodala s tím, že žádné případy přímého náboru dětí nemají. 

„Když mluvím o přímém náboru, myslím tím, že by dítě bylo rekrutováno a teď by bojovalo se zbraní v ruce na frontě. Existují však případy, kdy děti byly využity ke špionáži a k získávání informací. O takových případech víme, ale je jich jen pár, nejde o masový jev,“ dodala.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vef

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…