Předseda Evropské rady Charles Michel tento týden uvedl, že EU musí být připravená přijmout nové členy do roku 2030. Podle Hrdé může být tento termín reálný, záleží však například na rozhodnutí, zda se budou členské státy připojovat postupně, nebo ve větším počtu současně.

Členské státy se podle Hrdé aktuálně dělí na dvě skupiny. „Jedna je pro rozšíření, podporuje jej. Existují skupiny přátel západního Balkánu, rozšiřování," uvedla. Část států se však podle ní "schovává" za institucionální změny. „Říká, že nejprve si musíme domluvit, jakým způsobem Evropská unie bude fungovat po rozšíření, a potom teprve se můžeme bavit o tom, jak budeme rozšiřovat," uvedla.

Členové EU se nevyhnutelně musí zabývat tím, jak by unie fungovala s 35 nebo 37 členy. „Rozhodovací proces utváření názorů v rámci EU je už dnes poměrně komplikovaný. Občas je kritizované, že nám to hrozně dlouho trvá. Myslím, že při počtu 35, 37 už by to bylo příliš komplikované. Také máme dnes 27 eurokomisařů, mohli bychom jich mít 35. To jsou naprosto legitimní otázky, kterými se musíme zabývat," řekla Hrdá.

EU si letos připomněla 20 let od zahájení přístupového procesu pro státy západního Balkánu. Integrace však postupuje pomalu, členem bloku se stalo zatím pouze Chorvatsko. Cesta zbylých šesti západobalkánských zemí - Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska - se zadrhává na neschopnosti vlád provést klíčové reformy i nejednotném přístupu členských zemí k začlenění regionu.

Hrdá řekla, že na západním Balkáně existuje poměrně velká frustrace z délky procesu. „Na druhou stranu oni mají potíže s právním státem. Dynamika vyjednávání není plynulá a frustrace jsou jasné, ale frustrace jsou na obou stranách," uvedla. Vize roku 2030 je pro mnohé státy velmi vzdálená, doplnila. Objevuje se tak nyní znovu téma, zda země, které uzavřou některé přístupové kapitoly, nepřipustit na jednání některých pracovních skupin, aby se připravovaly postupně na své členství.

Rozšíření EU je v českém zájmu, řekla Hrdá. Prezident Petr Pavel ho tento týden před velvyslanci označil za geopolitickou prioritu, ale také existenční otázku. „ČR velmi přispěla k procesu rozšíření během našeho předsednictví, kde jsme skutečně to měli jako jednu z priorit," připomněla Hrdá předsednictví z druhé poloviny minulého roku. Nyní může ČR působit na ostatní země v rámci unie, ale také bilaterálně pomáhat kandidátským zemím tam, kde mají slabiny, případně sdíleném know how.