„Každý, kdo někdy v Praze organizoval veřejné shromáždění, dobře ví, že je marné pořádat tyto akce v blízkosti budov Parlamentu ČR, neboť to legislativa nedovoluje,“ upozorňuje Lenka Procházková, která se zamýšlí nad tím, jak vůbec něco takového mohlo v tom případě nakonec projít.
Následně zdůraznila, že v příloze zákona 252/2016 Sb. jsou adresně vypsána místa, kde jsou shromáždění nezákonná. „Jako první je uvedena Sněmovní ulice v Praze 1. Mohu dosvědčit, že i při pouhém sbírání podpisů na petici jsou aktivisté postávající u petičního stánku umístěného na protějším chodníku v dohledu budovy Sněmovny vždy legitimováni a policie průběžně monitoruje jejich pohyb,“ dodala.
Řvoucí a pískající lidé za vraty Sněmovní podle Procházkové ukázali, jak křehkou pozici má v naší republice zákon, když i policisté, kteří jej mají chránit, mohou přijímat a plnit rozkazy k jeho porušení. „Průběh středečního večera a noci ukázal i slabost silového ministra vnitra, když nedokázal rozhodnutím dát ulici před Sněmovnou jménem zákona vyklidit,“ doplnila.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab