„Rodiče podnikali od roku 1999, jsem dítě prvopodnikatelů, kteří po nocích budovali firmu, a v tom žiji i dále…,“ představí se stručně Matuška junior. A hned informuje o stavu slovenské ekonomiky. „Dnes se tu prakticky nic nevyrábí, jsou dotace na všechno možné, na kdejaké nesmysly a družstva berou dotace na všechno možné v zemědělství. Dříve jim šly dotace do rozvoje, nyní jsou celoročně ve ztrátě…,“ glosuje situaci Matuška. Ví, o čem mluví, protože v „devadesátkách“ se věnovali také opravárenství zemědělských strojů.

Kdo bude předávat zkušenosti?

Společně s otcem Ľudevítem vytvořili první slovenskou formuli a Matuška senior je pro mladého takovým „darem a prokletím v jednom“, jak říká syn Martin. „Smáli se mi v devadesátých letech, všichni gymnazisté, když jsem šel na strojnickou průmyslovku. Byl jsem jedničkář a šel jsem na školu, nad kterou se všichni ošklíbali. Budoucí manažeři… Otec říkal – vydrž, budeš mít zlaté ruce. Přijde doba, že všichni budou manažeři, IT a nikdo nebude dělat.“ A stalo se… „Strojírenství je všude okolo nás. Tady jsou soustružníci a frézaři v předdůchodových letech. Kdyby dnes začali učit děti, už je pozdě. Až odejdou do důchodu, kdo to bude dělat?“ Táže se bez odpovědi Matuška mladší.

Malý Fiat 126, kterého renovují jako veterána ve volnočasovém kroužku na střední dopravní škole ve Zvolenu, je možnou nadějí do budoucnosti. Co do přilákání mladých techniků. „Mohli by jezdit podseriál mistrovství Slovenska v závodech automobilů do vrchu, kde se jezdí závod veteránů, který se ale nejezdí na rychlost. Když se zadaří, bude postaven školní tým, aby si vyzkoušeli závodit. Máme formuli, kterou jsme vyvinuli, to je pro ně další příležitost,“ pochlubí se oprávněně Matuška junior.

Co za to aneb Mladým naivkům patří svět

První otázka mladých aspirantů prý většinou je – kolik vyděláváte? „Oni si myslí, že po vzoru Ameriky, co vidí v televizi, tam bude nějaký lovec nových nadějných tváří – nechtěli byste za McLaren milion euro?“ směje se těm teenagerovským naivkům Matuška. „Prostě děti dnes mají poněkud zvrácenou představu o fungování života a sportu. Nu a ve školství je to těžké, protože učitelé mají velmi svázané ruce. Například takový nesmysl, kdy na všechny kroužky je stejný příspěvek bez ohledu na to, co děláte. A suma je stejná bez ohledu na počet žáků a není žádná motivace. Je také náročné děti dostat na závody, potřebujete podpisy obou rodičů, kdo s nimi půjde, jak je odvezete…,“ vypočítává konstruktér. „Každý by chtěl hned mít peníze, být mafián, prostitutka nebo politikova milenka. Tradiční hodnoty nic. V reality show jsou vybíráni cíleně degenerovaní lidé, aby tam vzniklo co největší psychopatické dusno. To, že otec se synem staví motorky, to by nemělo sledovanost,“ povzdychne si.

Zázemí (ne)třeba?!

„Svazarm skončil a nic po něm nepřišlo. Co bylo, to se rozkradlo. Minimální výbava pro automobilový sport – kombinézy a tak dále – stojí 900 euro. Kdo z rodičů to těm dětem zaplatí? Hledám cesty přes sponzory… Na Slovensku je mnoho lidí myslí ještě v pravěku. Každé euro jako zápisné nebo startovné je dobré. I když říkám – přihlásí se první školní tým, bude to v médiích. Ale oni se  nedají – prostě zaplať 180 euro a jeď. Marně argumentuji, že máme závodnickou školu, která funguje tři roky. Na druhé straně se jim nedivím.“ Je třeba podotknout, že na Slovensku jsou pedagogové v zájmových kroužcích na školách placeni z rozpočtu školy, což jsou přerozdělované peníze. „Zlaté časy dílenství, kdy si člověk upravoval, dělal. Ano, nebyly na to peníze, ale také mnohokrát na tom bylo to krásné, že jste něco sami vytvořili,“ zavzpomíná na předrevoluční dobu mladý muž. A pak překvapivě hodnotí: „Jde to těžko, ostatně jako všechno na Slovensku…“

Vítejte v realitě

„Máme Fiaty 126 a jejich modifikace a tak rozsáhlou sbírku nemá nikdo jiný na světě. Dokonce máme prototyp, kterého bylo údajně vyrobeno sedm kusů za hluboké totality,“ pochlubí se. „I ve Formuli 1 je to už jiné – teoreticky každý z vás může být závodníkem. Všechno je o penězích. Podíváte se na nabídky – místo v týmu je za 300 000 euro. Ten staromódní styl je, že máte vlastní karavan, díly, tým, to je ještě poctivé řemeslo. A živí se na tom agentury a týmy po celém světě,“ šokuje pro nezasvěcené Martin Matuška. Inu, peníze vládnou světem. Taková je realita.