Jaký vztah mají Češi, Moravané a Slezané ke křesťanské víře? Pokud by se jejich pohled na křesťanské hodnoty měřil např. pravidelností návštěv kostela, ukázalo by se, že většině našeho národa jsou křesťanské hodnoty lhostejné, protože alespoň jednou měsíčně navštěvuje kostel jen devět procent respondentů uvedeného průzkumu.  

Stejné šetření však také ukazuje, že o vánočních svátcích dorazí do kostela asi 39 procent dotázaných. A 35 procent občanů deklaruje, že věří v Boha. Dá se tedy říci, že o Vánocích chodí do kostela i lidé, kteří v Boha nevěří.

„Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (26 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (7 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny. Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (42 %) než muži (29 %), dále také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 27 %) a u lidí starších 60 let (43 %). Aktuální data ukazují také vyšší podíl věřících ve věkové kategorii 30 až 44 let (38 %) než v minulém výzkumu z roku 2017 (31 %), teprve další výzkum ukáže, zda jde o rozdíl trvalejší povahy,“ uvedla agentura.

V souvislosti s vírou se také STEM lidí zeptal, jak se dívají na majetkové vyrovnání státu s církvemi. Podíl lidí, kteří mají za to, že se církvím má vracet majetek, vzrostl na 38 procent oproti 29 procentům z roku 2016. Zbývajících 62 procent lidí si však myslí, že by se církvím jejich majetek vracet neměl.