Povolovací řízení u staveb by se podle nového zákona mělo ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Tento údaj se podle odborníků týká spíše větších developerských projektů, například povolení rodinného domu trvá většinou mnohem kratší dobu. Podle kritiků zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci.
Návrh zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.
Proti návrhu zákona se postavili hasiči, kteří se obávají zásadního utlumení významu požárního dozoru, což by znamenalo ohrožení bezpečnosti. Podle hasičů hrozí, že by se podle nového zákona nevyjadřovali k požární bezpečnosti plánovaných projektů odborníci, ale lidé s minimem praktických zkušeností.
Podle Českého národního komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) návrh zákona rezignoval na ochranu veřejných zájmů v ochraně kulturního a přírodního bohatství a dává přednost jednostranným zájmům stavební lobby. Památkáři jsou přesvědčeni, že je zákon natolik špatný, že ho nelze dílčími úpravami změnit.
Proti návrhu zákona vystupuje i ministerstvo vnitra, kterému vadí plánované převádění úředníků, kteří povolují stavby, z obcí na stát. Podle ministerstva vnitra by náklady spojené s přesunem 13.5000 úředníků a spisů dosáhly 32 miliard korun.
Experti z odboru územního plánování MMR v říjnu poslali Dostálové dopis, v němž předlohu kritizovali. Některé části zákona jsou podle nich v rozporu s cílem vzniku zákona, kterým je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení.
Proti zákonu se staví i pět největších českých měst, podle nichž norma v současné podobě omezuje jejich práva. Vadí jim zejména omezení vlivu samospráv na územní plánování. Představitelé Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a Liberce se podle Deníku N minulý týden sešli s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO), aby jí sdělili své výhrady.
Kritika se snáší i na samotný způsob vzniku zákona. Materiál původně připravila právní kancelář najatá Hospodářskou komorou. Po kritice Dostálová nechala připravit novou verzi vytvořenou úředníky více ministerstev, do připomínkového řízení ale zamířilo znění zákona, které úřednické úpravy neobsahovalo.
Věcný návrh nového stavebního zákona schválila vláda v červnu, platit by měl od roku 2021, což není podle některých odborníků reálné.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
