„Za posledních deset let se doba povolování výstavby nových bytů významně prodloužila. Na trhu navíc často vidíme další nešvary. Například nejsou dodržovány správní lhůty. Stále více se tak prohlubuje problém s nedostatkem nových bytů, které je možné na trhu vůbec nabídnout,“ uvedl vedoucí oddělení nemovitostí v Deloitte Miroslav Linhart.

Podle údajů Českého statistického úřadu zahájily stavební firmy letos do konce července v Praze stavbu 1161 bytů v bytových domech. V porovnání s rokem 2008 to bylo o 70 procent méně. Nové byty v prvním pololetí meziročně zdražily o 24 procent na 94.000 korun za metr čtvereční, tempo růstu cen starších bytů bylo jen o něco málo nižší. Za poslední tři roky zdražily nové byty v hlavním městě zhruba o 70 procent.

Z výsledků studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) vyplývá, že každý pokles o 1000 stavebních povolení zvyšuje tempo růstu cen bytů o 1,18 procenta. Dalším důvodem zdražování bytů je podle CETA inflace. „Pokud inflace vzroste o jeden procentní bod, zvýší se index tempa růstu cen bytů v Praze o 1,3 procentního bodu. Od roku 2005 se inflace kumulativně zvýšila o 27 procent, což se patřičně projevilo i v cenách bytových jednotek,“ doplnil ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.

Podle manažera Deloitte Petra Hány mají na schvalovací proces navíc vliv organizace, které mohou do jednání kdykoliv vstoupit. „Jedná se o takzvané privilegované žalobce, tedy dotčenou veřejnost, která hájí různé zájmy dle zákonem stanovených omezujících podmínek. Vedle nich jsou to i účastníci řízení podle stavebního zákona, zejména žadatelé a vlastníci sousedních pozemků,“ sdělil Hána.

Analýza se zaměřila na všechny bytové developerské projekty různé velikosti, které se objevily na úředních deskách metropole od začátku roku 2014 do konce března 2018. V rámci zhruba 730 projektů byly evidovány údaje o více než 42.000 bytů.

Studie zkoumala schvalovací proces, který zahrnuje tři hlavní fáze. Jedná se o posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Průměrná doba mezi zahájením EIA a jeho dokončením je podle studie půl roku. Na vydání územního rozhodnutí poté investor čeká v průměru 1,7 roku, na stavební povolení další téměř tři roky. Dohromady je to tedy přes pět let.

„Relativně dlouhá doba předchází zahájení samotného řízení. Investoři reálně zahájí povolovací proces v průměru za 1,7 roku od doby, kdy pozemek určený k výstavbě získali. V případě potřeby změny územního plánu se navíc tato doba výrazně protahuje. Jen v současné době Praha eviduje přibližně 400 žádostí o změnu územního plánu, které nebyly projednány zastupitelstvem,“ píše se dále ve zprávě. Většina z nich se přitom podle Deloitte zastavila v rámci politického rozhodování.

Studie neřeší případná odvolání proti rozhodnutí úřadů. „Pokud jsou vydávána a následně soudně napadena, jejich lhůta se fakticky prodlužuje o další roky. Jak uvádějí investoři, běžnou dobou pro vyřizování soudních sporů jsou dva roky,“ dodává studie.