Zatímco ekonomka Ilona Švihlíková označila větu, že žijeme v jednom z nejlepších světů, za propagandistickou frázi, Jan Mrkvička s tímto výrokem souhlasil. „Když srovnáme ČR se Sýrií, Irákem, Etiopií, tak žijeme v jednom z nejlepších světů, máme se tady moc dobře,“ prohlásil.

Podle ekonoma Pavla Kohouta patří ČR, co se týče nerovnosti, do skupiny těch zemí na celém světě, které jsou nejméně nerovné, pokud jde o příjmy a majetky. Nevýhodou prý je, že pokud se lidé mají velmi podobně, tak je to méně nutí, aby se snažili. Nejmenší nerovnost mají buď země, které si na to vydělaly, jako ty skandinávské, a mohou si tak dovolit velkorysý sociální stát. Nebo to jsou bývalé socialistické země, kde jsou všichni víceméně podobně chudí, kromě několika výjimek, kteří si něco výhodně zprivatizovali.

Podle Švihlíkové jde o to, jak se nerovnost vyvíjí v čase a prostoru. „Vnímání nerovnosti u nás bude tradičně mnohem citlivější, než třeba ve Spojených státech, kde snesou větší míru nerovnosti,“ uvedla ekonomka. Poukázala na to, že i když je u nás nízká míra nerovnosti, neznamená to, že bychom nad chudobou u nás mohli mávnout rukou. Je třeba vnímat to, že hodně lidí žije jen těsně nad hranicí příjmové chudoby. Švihlíková upozornila, že pokud je nerovnost příliš velká, ohrožuje to nejen stabilitu dané země, ale i její ekonomiku.

Nerovnost má podle Švihlíkové i motivační aspekt, projevuje se to v nejchudších zemích například vznikem migračních toků.

Vysoká míra nerovnosti podle Švihlíkové vyvolává pocit nespravedlnosti. „Když se podíváme na vývoj od 80. let, tak vidíme, že nerovnost se jednoznačně zvyšuje. Velmi dramaticky je to vidět u koncentrace bohatství a koncentrace majetku jako takového. Nějakých 10 % domácnosti vlastní polovinu bohatství, podle statistiky OECD,“ uvedla Švihlíková s tím, že narůstající nerovnost nahlodává i samotnou legitimitu systému.

Podle Kohouta se nejbohatší mexický magnát často srovnává s Billem Gatesem. „Bill Gates něco vybudoval, můžeme diskutovat, jestli Microsoft je nejlepší softwarová firma na světě, jestli má takové nebo onaké vady, ale je to prostě něco, co je nového, přínosného. Za co ta firma dostává dobrovolně peníze díky trhu,“ uvedl Kohout. Zatímco zmíněný mexický miliardář zbohatl na tom, že měl dobré konexe na vládu v Mexiku. A například si pojistil monopol v telekomunikacích. „Takže díky tomu platí Mexičané za telefonování více než Američané a ten dotyčný miliardář je díky tomu velmi za vodou,“ podotkl Kohout s tím, že by rozlišoval mezi elitami, které něco vytvořily a které zbohatly vlastním přičiněním a mezi těmi, které si něco výhodně zprivatizovaly nebo si nechaly napsat výhodný kontrakt od vlády.

„Když se vám velké množství kapitálu koncentruje, tak to vede k obrovské nerovnosti. Mzdy stagnují, pokud reálně neklesají. Nerovnost těch několika málo držitelů kapitálu se reprodukuje, to je ten problém. To, že systém v tu chvíli ztrácí legitimitu, protože se nereprodukuje tím klasickým kapitalistickým způsobem. Reprodukují se elity, které ta privilegia chtějí držet. A chtějí je držet pomocí různých monopolů, nevím jestli Microsoft je tady nějaký ideál,“ uvedla Švihlíková a poukázala na to, že Microsoft se minimálně o monopol snažil, za což dostal od Evropské komise několik pokut. „Představa, že dobří miliardáři spasí náš svět, na to bych byla velmi opatrná,“ podotkla Švihlíková.

Celý pořad je ke zhlédnutí ZDE