"Rodinám zbývá po zaplacení nezbytných výdajů, jejichž výše ale stále roste, měsíčně stále méně volných peněz," komentoval pro deník Právo zjištění ČSÚ ekonom Pavel Kohout.

Zejména náklady na potraviny a na bydlení pohlcují z rodinných rozpočtů stále větší sumy a plánované zvýšení DPH, které chystá vláda, situaci ještě zhorší. Nejen že si tak lidé nebudou moci dovolit knihy nebo rekreaci, ale stále těžší bude zafinancovat i běžné výdaje. Například jen potraviny tvoří třetinu nevyhnutelných výdajů rodiny.

Zdražování roste

Mezi lety 2006 a 2010 se základní běžné výdaje zvýšily asi o 13,5 procenta, což je v korunách částka 51 143. Nájemné se ve stejném období zvedlo o 84 procent. O sedm tisíc je dražší zdraví, roste i cena elektřiny. Celkově rodinám s minimálními příjmy vzrostly základní výdaje o 24 procent, zatímco příjmy zůstaly stejné.

Vyšší příjmy se koneckonců po ekonomické krizi ani neplánují. Firmy jsou obezřetné a ve veřejné sféře se šetří.

S DPH rostoucím na 14 procent ovšem rodiny čeká rozpočet ročně vyšší o 1 130 korun. A s 19% DPH by se výdaje zvedly o 3 631 korun ročně.

Náklady vzrostly i důchodcům

Zdražuje se život i důchodcům. Jen za letošní první pololetí se jejich životní náklady zvýšily o 2,9 procenta - to je dokonce víc, než jaký je celorepublikový průměr. Produktivním domáctnostem totiž stouply náklady "jen" o 1,8 procenta.

Za potraviny platí důchodci o 4,7 procenta více než loni, za bydlení a energie o 4,4 procenta, za zdraví o 4,2 procenta víc a výdaje na dopravu jsou pro ně letos vyšší o 3,5 procent.

Čtěte:

Změny v DPH zvednou výdaje lidí o stovky korun

Kalousek zase čaruje s rozpočtem. Výdaje a dávky osekat, daně zvýšit