Během posledních měsíců Izrael navrhl Trumpově administrativě řadu možností, jak zaútočit na íránská zařízení. K útokům by mělo dojít koncem jara a v létě. Plány zahrnují kombinaci náletů a dalších operací, které by mohly zpomalit snahu Teheránu realizovat jaderný program a zpozdit ho o měsíce, o rok nebo i déle. Prezident Donald Trump začátkem tohoto měsíce na schůzce v Bílém domě řekl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že Washington chce upřednostnit diplomatická jednání s Teheránem a že není ochoten v krátkodobém horizontu podpořit úder na tamní jaderná zařízení.
Izraelští představitelé však nyní věří, že jejich armáda by místo toho mohla zahájit omezený úder na Írán, který by vyžadoval menší podporu USA. Takový útok by byl podstatně menší než ty, které Izrael původně navrhoval. Není jasné, kdy by k úderu došlo, zejména pokud by se rozběhly rozhovory o jaderné dohodě. Izrael by takovým krokem podle analytiků pravděpodobně rozhněval Trumpa a riskoval by ztrátu další podpory od USA.
Části plánu byly loni představeny Bidenově administrativě. Téměř všechny avizované útoky vyžadovaly významnou podporu USA prostřednictvím přímé vojenské intervence nebo sdílení zpravodajských informací. Izrael také požádal Washington, aby pomohl s obranou země, pokud by Írán provedl odvetu. Prezident Trump teď agentuře Reuters sdělil, že by Izrael od případného útoku neodrazoval, ale že by „nespěchal“ s podporou vojenské akce proti Teheránu.
Konečné rozhodnutí dosud nepadlo
Úřad izraelského premiéra na žádost o komentář neodpověděl. Vysoký izraelský představitel však sdělil, že o úderu zatím nebylo rozhodnuto.
Vysoký íránský bezpečnostní činitel uvedl, že Teherán o izraelských plánech ví a že případný útok vyvolá „tvrdou a neochvějnou reakci Íránu“. „Máme zpravodajské informace ze spolehlivých zdrojů, že Izrael plánuje velký útok na íránská jaderná zařízení. Snaha pramení z nespokojenosti s pokračujícím diplomatickým úsilím ohledně íránského jaderného programu a také z Netanjahuovy potřeby konfliktu jako prostředku politického přežití,“ řekl íránský činitel.
Bidenova administrativa odmítla Netanjahua po předložení předchozí verze plánu. Bývalí vysocí představitelé Bílého domu uvedli, že Netanjahu chtěl, aby USA převzaly vedení v náletech. Bidenovi úředníci však odpověděli, že nevěří, že by útok byl prozíravý. Zpochybnili také rozsah, v jakém by izraelská armáda mohla útok účinně provést. Někdejší představitelé Bílého domu zdůraznili, že Izrael bude potřebovat významnou vojenskou podporu USA ke zničení íránských jaderných zařízení a zásob, z nichž některé se nacházejí v podzemních zařízeních.
Omezenější vojenský úder, o kterém teď Izrael uvažuje, by vyžadoval méně přímé pomoci, a to zejména v podobě amerických bombardérů, které by shazovaly munici na rozbití bunkrů. Izrael by potřeboval také příslib Washingtonu, že pomůže Izraeli bránit se, pokud bude následně napaden Teheránem.
Izrael se obává dohody USA s Íránem „bez záruky“
Jakýkoli útok by nesl velké riziko. Vojenští a jaderní experti tvrdí, že i při masivní palebné síle by úder pravděpodobně jen dočasně zastavil program, o němž Západ tvrdí, že má za cíl vyrobit jadernou bombu, ačkoli to Írán popírá.
Izraelští představitelé v posledních týdnech sdělili Washingtonu, že se nedomnívají, že by rozhovory USA s Íránem měly postoupit do fáze uzavírání dohody bez záruky, že Teherán nebude mít schopnost vytvořit jadernou zbraň.
„To lze provést dohodou, ale pouze pokud je tato dohoda libyjského stylu: Jdou dovnitř, vyhodí do povětří zařízení, demontují veškeré vybavení pod americkým dohledem,“ řekl Netanjahu po jednání s Trumpem. Kromě této vojenské varianty existuje i druhá možnost – pokračovat v jednáních. Z pohledu Izraele to může být vhodný okamžik pro úder proti íránským jaderným zařízením.
První kolo jednání o nové jaderné dohodě mezi USA a Íránem se odehrálo v Ománu minulou sobotu. Klíčovými tématy byly limity íránského jaderného programu a možná úleva od sankcí. Obě strany označily úvodní rozhovory za konstruktivní.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.