Macek ve svém pravidelném komentáři rekapituluje zavedení plošného testování ve firmách, které je od počátku problematické. V březnu dostali úředníci z laboratorní sekce a sekce hlavní hygieničky Ministerstva zdravotnictví informace od ministra Blatného, že MeSES doporučuje testování.

Úředníci podle Mackových zpráv promptně odepsali: „Epidemiologicky nelogické, finančně ani odborně nepodložené.“ Výhrady k nápadu měl mít také náměstek ministra zdravotnictví Martin Havrda. „Testy jsou nějaké opatření, které se zavedlo ke zvýšení bezpečnosti rozvolňovacího procesu. Ale nenamlouvejme si, že mají nějaký veliký význam. Pokud je chceme po lidech vyžadovat, musíme naplánovat, kde se lidé budou testovat a kdo to bude platit. Ty testy platí pojišťovna, stojí to spoustu peněz a my nevíme, za co budeme léčit lidi! Když si pojišťovna vycucá peníze na takové věci…,“ prohlásil tehdy Havrda.

Kritikem rozsáhlého testování byl podle Mackových zdrojů také expert na zdravotní právo Ondřej Dostál. „Na rakovinu se umírá víc než na covid-19, přitom stát úhradu léků tvrdě reguluje, o výjimky se musejí nemocní soudit a byly i případy, kdy se na léčbu dětí vypisovaly veřejné sbírky. Není proto přípustné dát miliardy na plošné testy jen tak bez důsledného vyhodnocení nákladové efektivity a bez záruk nepodjatosti, a to i proto, že testování se jeví být byznysem s nemalými maržemi,“ prohlásil Dostál.

Přesto ministr Jan Blatný k Mackovu údivu v březnu testování ve firmách zavedl s tím, že je bude částečně hradit pojišťovna. „Odborné ani finanční odůvodnění celého nařízení ovšem dodnes není k dohledání. O měsíc později navíc konstatoval Nejvyšší správní soud, že nařízení o plošném testování ve firmách je nezákonné. Proč náměstek Havrda a ministr Blatný na požadavky MeSES plošně testovat přistoupili?“ podivuje se Macek.