Německé úřady se musely ohledně věku, osobních údajů a státní příslušnosti u žadatelů o azyl spoléhat jen na to, co do dokumentů sami uvedli. A to bez ohledu na to, zda data byla pravdivá, nebo ne. V první polovině loňského roku úřady k žádostem o azyl v osmapadesáti procentech neměly k dispozici doklady nebo pas.

Často se tak stává, že žadatel uvede nižší věk nebo jinou národnost. Žádostem mladistvých a nezletilých nebo občanům států, jako je Sýrie, Irák, Írán, Somálsko nebo Eritrea, úřady většinou spíše vyhoví. Zjednodušeně řečeno, azyl v Německu získá spíše sedmnáctiletý Eritrejec než Nigerijec, kterému je ve skutečnosti čtyřicet let, dodává MF Dnes.

Kvůli tomu úřady ztrácejí přehled o skutečné identitě osob, o jejichž dalším pobytu v Německu rozhodují. Na související bezpečnostní rizika už delší dobu upozorňují mimo jiné spolkové země, v nichž pak tito lidé žijí.

„Nečestné chování žadatelů o azyl s sebou nese vysoké bezpečnostní riziko pro právní stát,“ varuje ministr vnitra a vicepremiér Meklenburska-Předního Pomořanska Lorenz Caffier. Ostatní ministři vnitra mu dávají za pravdu, stejně jako Horst Seehofer. „Dosud jsme s Ministerstvem spravedlnosti nedokázali nalézt shodu. Z hlediska veřejného pořádku chceme nicméně falšování údajů v azylovém řízení zastavit,“ uvedl Seehofer.

Změna je ale v nedohlednu. I když je Ministerstvo vnitra Spolkové republiky Německo nakloněné k tomu jí udělat, naráží na odpor ze strany Ministerstva spravedlnosti. To stále zaujímá odmítavý postoj a jako důvod svého postoje uvádí jen potenciálně vyšší ochotu žadatelů při vlastní beztrestnosti poukazovat na nepravdivé údaje ostatních. Loni požádalo o azyl v Německu necelých 186 tisíc lidí, tedy o sedmnáct procent méně než o rok dříve.