Úvodem pořadu vyprávěla Emma Smetana o svém dětství v Paříži, kde žila do šesti let. Následně do deseti let žila ve Štrasburku. „Vlastně na to úplně nevzpomínám s nějakými jako ostrými konturami. Od mých deseti let jsem žila v Praze, chodila jsem na francouzské lyceum, takže jsem měla takový život expata v Česku. Byť drtivá většina mých kamarádů byla mimo lyceum a byli to Češi,“ sdělila Smetana, jež byla podle svých slov sice velmi liberálně vychovávána, ale také velmi nekonzumně. 

„Čistě subjektivně si myslím, že francouzské děti dospívají později než české, takže jsem byla první ze třídy, která jsem měla menstruaci, někdy ve 12–13 letech, těm Francouzkám to dorazilo o dva až tři roky později a vlastně to jako kolidovalo i s tím mentálním vývojem, takže jsem vždy měla na tom gymplu pocit, že jsem o dva tři roky starší než mí spolužáci,“ vzpomínala Smetana. Z Francie a Paříže se jí do povědomí vryly pastelové barvy, líbí se jí lidé v černé. 

„Hlavní rozdíl mezi životem tady a na Západ odsud je ten, že na každém kroku cítíš tu zatíženost tady a nezatíženost tam. Tou velkou totalitní epizodou, tou postkomunistickou mentalitou, nebo naopak mentalitou národa, který už má nějakou hrdost docela dlouhodobě budovanou, což má i své nevýhody, takže procento arogantních lidí v populaci je určitě v Paříži vyšší než v Praze,“ dodala Smetana.