Vládě Petra Fialy navrhují členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) hned několik opatření na řešení energetické krize. „Všechna navržená opatření charakterizuje, že jsou cílená a že se dají celkem rychle realizovat. Krok, který už měl být dávno udělán, je valorizace přídavku na děti o zhruba 30 %, aby se vrátil minimálně na úroveň vůči nominální mzdě z roku 2008,“ říká ekonom Münich.

Přídavek na děti je podle něj dávka perfektně zacílená, všichni ji znají, funguje dekády. Zároveň je levná. Realizovat se toto opatření dá jednoduchou změnou zákona. Proč tento krok vláda neučinila si lze podle ekonoma vysvětlovat tím, že se na to buď zapomnělo, nebo „vláda nechce zvyšovat jakoukoli pravidelnou dávku“.

Takový názor už zaslechl i z ministerstva financí. Státní rozpočet trpí strukturálním deficitem a nemůže si dovolit další trvalé navýšení výdajů. „Já k tomu ale dodávám, že musíme zvažovat i výdaje již existující. Jestliže na jedné straně není problém vydat 60 miliard na zlevněný energetický tarif nebo 8 miliard na jednorázový přídavek na dítě, tak bychom měli zvážit, jestli není lepší menší část těchto výdajů využít na něco efektivního a standardního, jako je přídavek na děti,“ míní člen NERV.

Po zvýšení přídavku na dítě by měla podle jeho názoru následovat rychlá úprava normativů příspěvku na bydlení, aby více potřebných domácností na příspěvek dosáhlo. A rovněž valorizace základní složky důchodů. „Na změnu normativů ani není potřeba měnit zákon, to lze provést pomocí vládního nařízení. Valorizaci nízkých důchodů je třeba změnit zákonem, což celou věc zdrží. Myslím si však, že opozice by tato opatření neblokovala,“ dodává Münich.

NERV rovněž navrhuje také cílenější energetickou pomoc. Letos domácnosti dostanou 3500 korun v úsporném tarifu plus 599 korun za MWh elektřiny spotřebované od října. To podle ekonoma není dost: „Chudým domácnostem, kterým už výdaje měsíčně vzrostly třeba o dva tisíce, to sice trochu pomůže, ale ne dost. Dva tři tisíce navíc by pochopitelně pomohly více. Zatímco u lidí ze střední a vyšší příjmové třídy tisícovka žádný extra rozdíl neudělá, obešli by se bez ní. Pro ty opravdu chudé to ale může být zásadní částka,“ upozorňuje.

„Řada z námi navrhovaných opatření se dá udělat i rychleji,“ zdůrazňuje s tím, že co se ale dřív udělat určitě nedá, je právě cílený energetický tarif. „Námi navrhovaná pomoc s energiemi by se měla týkat pouze chudých domácností. Tento požadavek naráží na legislativní a digitalizační potíže. Záleží na tom, jak rychle stát dokáže propojit informace o chudých domácnostech mezi úřady práce, daňovou správou a správou sociálního zabezpečení,“ upozorňuje Münich.

Všechny tři zmíněné státní úřady informace o chudých mají, ale dosud je podle ekonoma neumějí sdílet ani využívat. Pokud by se toto podařilo, dodavatel energie by si v registru mohl snadno ověřit nárok domácnosti na zlevněný energetický tarif. Dokud se to však nepodaří, bude tarif plošný a hodně drahý.