„Pro Evropu bude fatální, pokud se vlády chopí ti, kdo nabízejí jednoduchá řešení. Už vidím seznam těch, kteří na to doplatí. Nejdřív menšiny, homosexuálové, pak postižení, až na to doplatíme úplně všichni,“ varovala politička.

Demokratické vlády i EU by podle ní měly neustále otevřeně a pravdivě vysvětlovat, co dělají, jaké problémy řeší a do čeho dávají peníze daňových poplatníků. „Například před rokem by bylo na pováženou, kdyby někdo otevřeně hovořil o tom, že máme problém s radikalizací mladých muslimů. Konečně se to říká,“ podotkla.

Občané musí vědět, jak se spravedlnost s těmito případy vypořádala

Na otázku, proč to neříkaly politické elity EU od začátku, reagovala tím, že jde o dlouhodobý problém. „Musíme věci pojmenovávat. Nedávno jsem říkala pro jedny belgické noviny, že musí začít represe ve vztahu k případům, jako byl silvestrovský útok na ženy v Kolíně nad Rýnem nebo když nějaká zrůda znásilní malého chlapce a pak si žádá o azyl,“ prohlásila.

Občané se podle Jourové musí dozvědět, jak se s těmito případy spravedlnost zastoupená státem vypořádala. „Pokud se to nedozví či se to nedej bože zamlčí, zkreslí nebo se neudělá nic, nedůvěra k institucím je naprosto namístě,“ přiznala.

V západní Evropě se věci pořád zaobalují

List se eurokomisařky také zeptal, jak se dívá na zjištění, že Německo či Švédsko měly tendenci zatajovat trestnou činnost uprchlíků. „Škoda se stala strašlivá. Byli přichyceni při lži v tak zásadní věci. Když tuto kritiku říkám tady, vy se tolik nedivíte, ale v západní Evropě se ještě pořád věci zaobalují,“ připustila.

Podle ní by nepotrestání pachatelů z Kolína bylo fackou do tváře všech evropských žen. „V Evropě se podle platných pravidel na ženy nesahá, pokud samy nechtějí,“ podotkla.