„Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Dnes odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. „Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec.

České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu. Soud EU v květnu Polsku nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.

Česko proto požádalo Soudní dvůr EU, aby Polsku udělil pokutu pět milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba. Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martin Smolek ČTK sdělil, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo.

Česko také do Polska v pondělí odeslalo návrh mezivládní dohody, o které ve čtvrtek a dnes jednaly expertní skupiny obou zemí. Měla by obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).

Ve čtvrtek Brabec opět upozornil na to, že ve smlouvě nejsou zahrnuty pouze finanční kompenzace. Odmítl je nazývat výpalným. Kromě konkrétní částky jde i o zajištění funkčnosti těsnicí stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku vody z českého území, nebo o stavbu zemního valu, který by měl minimalizovat dopady z hlediska zvýšené prašnosti a hluku, zmínil.

Ve smlouvě by měl být zahrnut také požadavek na přezkum dosavadních povolovacích procesů v souladu s evropským právem nebo poskytnutí veškerých dostupných informací o dopadech těžby, což je i podstata žaloby proti Polsku. Případnou dohodu by podle Brabce měla následně schválit vláda.