Radičová se nyní stala babičkou a je podle svých slov šťastná. „Celý život se věnuji dětem v náhradních rodinách, opuštěným dětem, a nyní budu mít to štěstí, že budu moci svoji lásku věnovat i vlastnímu vnoučeti, a to je úžasné,“ uvedla žena, která v současné době profesně působí v Německu, například na berlínské Bosch Academy. Je také speciální poradkyní eurokomisařky Věry Jourové. „Setkáváme se a řešíme konkrétně stanovená témata,“ dodala ke své činnosti.

Podle svých slov se jí stýská po možnosti předkládat řešení věcí, jež nás trápí, bez ohledu na to, kdo je u moci. „Neexistuje lehké řešení těžkých problémů. To nutkání přiložit ruku k dílu funguje zejména tehdy, když má člověk za sebou zkušenost, že dodnes funguje úspěšně to, co se mu podařilo prosadit,“ řekla a příkladem uvedla daňový bonus pro rodiny s dětmi či zvýšení mateřské. Z politiky se však rozhodla odejít a prozatím se nehodlá vracet. „Myslím si, že moje současná parketa, když si tak trochu lámu hlavu v diskuzích a v mezinárodních souřadnicích a pokouším se dávat na stůl nová řešení, je tím, co aktuálně považuji za smysluplné. Nikdy jsem neprosazovala politiku moci, ale politiku řešení,“ podotkla.

Vzpomněla však i na své roky v roli předsedkyně vlády. „Pokud jsem se někdy jako premiérka cítila bezmocná, tak to bylo tváří tvář k míře korupce na Slovensku. Když byste listovali každoroční zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu, tak je z toho chvílemi člověku až nevolno, protože to jde od nejnižších úrovní měst a obcí až do nejvyšších struktur. Korupce tu byla i před rokem 1989, ale ne tohoto charakteru,“ řekla.

Zhodnotila také prezidenta Kisku. „Důležitý je i jeho postoj k migraci, protože balancuje, vytváří rovnováhu s politikou vlády, reprezentuje tu část populace, která má k této problematice jiný postoj, než prezentuje vláda. Je i zastáncem postoje, že máme zůstat plnohodnotnými členy Evropské unie, který na základě výsledků Eurobarometru sdílí většina občanů SR,“ sdělila ParlamentnímListům.sk.

„Na étos solidarity s uprchlíky je potřeba mít silnou občanskou společnost a střední třídu, což my ještě nemáme. Potřebujeme mít dostatek kapacity na projev solidarity s vlastními a ještě i s cizími, kterou taktéž nemáme. Častokrát se opakuje i ten argument, že nemáme zkušenost s emigranty na Slovensku. To však není pravda. Máme ji, jen jsme na ni zapomněli,“ vyjádřila se k současné uprchlické krizi v Evropě. A dodala, že je pochopitelné, že chceme větší bezpečnost, přičemž strach je úplně na místě.

Původní text ZDE.