„Na to, aby prošel ústavní zákon, potřebujeme 120 hlasů a nám devět hlasů chybí,“ řekl ČTK předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Koalice se podle něj snažila domluvit s opozicí, ale zatím se neshodly a vypadá to, že shoda nebude. Z toho důvodu část opatření projde sněmovnou jen jako běžný zákon nevyžadující ústavní většinu. Toto řešení připustil už letos v dubnu bývalý náměstek ministra financí Jan Gregor.

Samotný ústavní zákon obsahuje dluhovou hranici 55 procent hrubého domácího produktu

Příslušné pozměňovací návrhy Votava podal s dalšími koaličními poslanci Jaroslavem Klaškou (ČSSD) a Janem Volným (ANO). Některá navrhovaná opatření z ústavního zákona v něm přesouvají do zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a souvisejícího změnového zákona. Na jejich schválení už stačí prostá většina.

Samotný ústavní zákon obsahuje dluhovou hranici 55 procent hrubého domácího produktu. Předpokládá také zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Poslanci navrhují přesunout do prováděcího zákona například povinnost státu, krajů a obcí dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance a také uvedenou dluhovou hranici. Kraje a obce budou muset hospodařit tak, aby jejich dluh nepřekročil 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Vzhledem k časovém skluzu při projednávání také navrují posunout účinnost zákona na 1. leden 2017.

Podle analýzy Univerzity Karlovy, zveřejněné letos v dubnu, by finanční ústava a doprovodné zákony snížily ročně schodky rozpočtu o 30 až 60 miliard korun.